Člověk usiluje o naplnění vlastní existence, o završení svého bytí. Hledá životní cíl, smysl života. Ptá se tak, jako ten bohatý mladík, co přišel za Ježíšem s otázkou: „Mistře dobrý co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
„Díváme se na dávné lidi a poznáváme svou vlastní tvář“ říká Luděk Rejchrt v úvodu své knihy „Taková dlouhá cesta“ (vyprávění z dějin křesťanské církve), která s doslovem a ilustracemi Miroslava Rady právě vyšla v nakladatelství Kalich.
rozhovor s Pavlem Otterem, farářem ČCE v Hradci Králové
Vrátil ses ze studia teologie v zahraničí. Kde a co jsi studoval?
Zřetele hebrejského člověkosloví
B. Výzva se děje Slovem
Muhammad
Muhammad patři k nejvýznamnějším osobnostem dějin náboženství všech dob. Je to muž, který nejen že otřásl arabským světem, když napomohl vzniku nového náboženství; je to také muž, který prostřednictvím svých přívrženců způsobil, že se perská říše zhroutila a byzantská ztratila svůj vliv. Z náboženství a kultur těchto dvou mší zůstaly jen nepatrné zbytky. Takový muž budí obdiv. Tím více, 2e jeho náboženství získávalo stále nové věrné příznivce.
V červenci letošního roku vyšel v holandském deníku Trouw článek Tona Crijnena o českobratrské církvi evangelické. Vůbec to není článek lichotivý a asi nás příliš nepotěší. Jisté nás však zajímá, co Holanďané čtou o ČCE ve svých novinách, a proto článek přetiskujeme v českém překladu.
Dvě mé předchozí poznámky k hladovce Miloslava Marečka, uveřejněné na stránkách tohoto časopisu, byly původně určeny do místního kyjovského prostředí. Jako takové mohly snad vzdálenějším čtenářům posloužit jako bližší úhel pohledu. Redaktor Protestanta mě požádal, abych – tentokrát přímo pro jeho časopis – napsala, Až to nějak dopadne“, ještě jednou. Dobře tedy.
Junge Kirche – časopis evropských křesťanů, se v tiráži hlásí k tradici německé vyznávající církve. V čísle 6/92 najdeme rozhovor s Ernesto Cardenalem „Ježíš a Marx žiji“! (Pramenem je „Centro Regional de Informaciones Ecuménicas“, č. 284, Mexico.) Redakční úvodník tvrdí, že rozhovor „s kompetentní latinskoamerickou osobností“… „osvětluje situaci v Nicaragui.“
„Když se řekne šlechta – česká šlechta, představím si především pana Schwarzenberga. Jednak jako představitele státu, jednak jako propagátora, průkopníka a realizátora restitucí,“ říká vysokoškolačka Štěpánka Šabatská v anketě nezávislé kulturní revue Prostor v č. 21 (září 1992).
Milí bratři a sestry,
redakce Necenzurovaných novin Rudé krávo vzala na sebe odpovědnost za uveřejnění seznamu občanů označených jako spolupracovníci Státní bezpečnosti z doby komunistického režimu. Jsou tam uvedeni bez jakéhokoliv rozlišení časového nebo obsahového. V seznamu jsou uvedena rovněž jména řady kazatelů a laiků nač (církve, živých i zemřelých.
Synodní rada celou záležitost od počátku se vší odpovědností zvažuje. Nechce ji bagatelizovat ani zlehčovat, na druhé straně chce dbát na ochranu osobnosti a její pověsti.