Rozhovor s (Petrem) Františkem Burdou. Na počátku srpna se již po 17. konala Ars poetica, týdenní setkání pro zájemce otevřené poezii, literatuře či umění obecně.

Takže ta vaše zelenina vykoukla i z Písem svatých. Nejen z pochutin pro svatební hosty, ale i ze svatebního kázání.

Je možná dobře, že křesťanští žurnalisté během okurkové sezóny zcela opomenuli třicáté výročí zrušení trestu smrti v Československé republice (1. 7. 1990).

V Protestantu 3/2020 najdete článek Tragédie Jeana Vaniera od Jana Bierhanzla. Autor působil jako dobrovolník v jedné z komunit Archy. Ukazuje jedinečnost zkušenosti života s mentálně postiženými.

Po úvodu (Prot 6/20) pojednává autor současné negativní i pozitivní očekávání církve v souvislosti s tím, co pro církev a společnost znamenala „nová média“ tj. knihtisk a televize v historii.

Rafíq Šámí, Temná strana lásky. „A věříš opravdu, že naše láska má šanci?“ Farid svoji otázku pokládá hned na první stránce.

Nokturno pro Přímoří Alojze Rebuly. Téměř poetickou řečí vypráví autor příběh poutnické existence slovinského kaplana Florijana Burnika (Filip Terčlej 1892–1946).

„Dávání jména není věc malá…,“ konstatuje v dialogu Kratylos Sokratovými ústy Platón.

Příloha Protestantu č. 6 nám nabídla reportáž z řeckých ostrovů, kde v provizorních táborech žijí lidé zajatí na své cestě do Evropy.

Reakce na článek Mezi moři – ostrovy výjimečného stavu Michala Pavláska a na reakci na něj od Martina Hrubeše