Junge Kirche – časopis evropských křesťanů, se v tiráži hlásí k tradici německé vyznávající církve. V čísle 6/92 najdeme rozhovor s Ernesto Cardenalem „Ježíš a Marx žiji“! (Pramenem je „Centro Regional de Informaciones Ecuménicas“, č. 284, Mexico.) Redakční úvodník tvrdí, že rozhovor „s kompetentní latinskoamerickou osobností“… „osvětluje situaci v Nicaragui.“
Kněz Ernesto Cardenale býval ministrem kultury v Nicaragui a po volební porážce sandinovců v únoru 1990 se stáhl z veřejného života. Rozhovor byl pro Protestanta značné zkrácen. Dlužno podotknout, Že není osvětlením nicaragujské situace, ale spíš otřesným svědectvím o víře v ideologická dogmata.
mž
Jak interpretujete politické změny v Nicaragui a selhání reálného socialismu ve východní Evropě?
Myslím, že v žádném případě nesmíme směšovat to, co se stalo v Nicaragui a co se stalo s reálným socialismem. V Nicaragui šlo o pluralistickou revoluci; dělali ji marxisté a křesťané. Volby byly tak svobodné, spravedlivé a poctivé, že jsme je prohráli. Ne že by se lid ve volbách obrátil proti sandinovcům: ti prohráli jen těsně, rozdíl je nepatrný. K výsledku přispělo vměšováni USA, vojenská agrese, hospodářské embargo. A přesto jde revoluce dál, revoluce je nejsilnější stranou v Nicaragui. Pokud jde o reálný socialismus, tam neselhal socialismus, ale určitý model socialismu, stalinistický model.
Jakou roli podle vás, díváte-li se zpět, hrál socialismus až dosud?
Hraje stále stejnou roli. Jak jsem už řekl, nikoli socialismus selhal, ale perverze socialismu. Totéž platí o církvi: Jsou v ní perverze, omyly. A přesto my křesťané v církvi zůstáváme.
Věříte tedy, že koncepce socialismu má i nadále perspektivu?
Ano. Jsou perspektivy pro socialismus i komunismus. Jedna věc je lidská realita a jiná ideál, jemuž věříme. Jsou dvě utopie, utopie evangelia a marxismu, a oběma věřím.
Co v této souvislosti říkáte tezi, že kapitalismus je absolutní vítěz?
Kapitalistický tisk halasí o selhání socialismu. Ve skutečnosti by však měl mluvě o selhání kapitalismu. Neboť kapitalismus selhal ve všech chudých zemích a i u chudých v bohatých zemích. Ve třetím světě je kapitalismus prostě katastrofa. Rozlišujme: Byl to falešný socialismus, který selhal, ne autentické naplněni socialismu. Naproti tomu však kapitalismus, který selhal, je autentický. Je to kapitalismus, který bohaté obohacuje a chudé ochuzuje. Před nedávnem jsem byl ve Washingtonu a viděl jsem, kolik lidí spalo v parku.
Jak je pádem reálného socialismu postižena teologie osvobozeni?
Myslím, že nijak. Je to zvláštní, ale věřící, křesťané, jsou po zhroucení socialismu ve společnostech východní Evropy optimističtější než dříve. Souvisí to s tím, že tento systém stejně vždy relativizovali. Teologie osvobození by se vlastně měla jmenovat teologie revoluce. Teologie revoluce zastává názor, že revoluce není království Boží, ale cestou k uskutečnění království Božího na zemi. Vidím, že mnozí socialisté a komunisté, kteří nejsou křesťané, jsou zmateni; dezorientovaní a pesimističtí. U levicových křesťanů tomu tak není.
„Marx je mrtev, Ježíš žije!“ – jak byste interpretoval tento slogan, který se nedávno objevil v Německu?
V jistém smyslu se s Marxem stalo totéž co s Ježíšem. Byl to myslím Chesterton, kdo řekl, že křesťanství ještě nikdy neselhalo, protože ještě nikdy nebylo uskutečněno. Totéž se dá říci o marxismu. Marx žije. Co selhalo, není marxismus, ale jeho karikatura. Myslím, že Ježíš je cíl lidstva, láska. Marxismus je vědecká metoda, jak toho dosáhnout.