Divoké husy létají z místa na místo. Kdyby zůstaly na jednom místě, zpohodlněly by a časem by již nebyly schopny vzlétnout. Søren Kierkegaard
Na začátku září poletíme s Divokými husami do Rokycan podpořit zdejší středisko Slezské Diakonie, konkrétně Nízkoprahový klub Akcent.
nadepiš: muselo tak být
Jít do prázdna jen přechodnými styly
a nezachytitelné bíle zachytit
bianco všech knih a tišina všech duší
mezera slov i pauza v sonátě
k tomu jsme odjakživa osudově hluší
a přece jenom zde svět skví se v ornátě
„Ve vídeňském metru reproduktory před časem vyzývaly cestující, aby žebrákům nic nedávali. Úředně doporučené nemilosrdenství. A v důsledku zákona teď klečící či stojící postavy s papírovými poháry zmizely z centra Vídně úplně. Je tu sezona, přicházejí turisti, žebráci jsou pryč…
AKTUÁLNÍ SLOVNÍČEK BIBLICKÝCH POJMŮ
Několik přátel Milana Paumera v posledních týdnech jeho života navštěvovalo v nemocnici a jeden z nich ho vyfotografoval těsně před operací, po níž se neuzdravil. Zemřel 22. července. Rozloučení se konalo 4. srpna v Poděbradech, kde se usadil po návratu z USA v roce 2001 a také tam chodil do českobratrského sboru.
I strhal si všechen lid z uší zlaté náušnice a přinesli je k Áronovi.
On je od nich vzal, připravil formu a odlil z toho sochu býčka.
A oni řekli: „To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“
(Exodus 32,3–4)
Když nebyl Bůh, byla tvorba.
Christopher Nolan: Inception
Traduje se, nevím, kde se to vzalo, že Jan Žižka bojoval v bitvě u Grunwaldu na straně polského krále. Kdesi jsem četl, že bojoval u Azincourtu. Že by bojoval u Gettysburgu na straně otrokářů, jsem zatím ještě nečetl, ale možná, že se to ještě někde dočtu.
Psycholog Pavel Říčan napsal poznámky k mé recenzi Halíkovy knížky „Stromu zbývá naděje“ v Protestantu č. 5. Pokusil se v nich aspoň na jediném místě ukázat, jak jsem nepřesný, a zapotil se při tom (viz jeho dva zvýrazněné odstavce). Potřeboval čtenáře přesvědčit, že jsem nedůvěryhodný, aby pak ze sedla tohoto koně mohl už mluvit bez důkazů.
O náhodě vám chci povídat, která mne potkala, abych byl nucen přehodnotit svůj pohled na filosofii a filosofy. Obsahuje-li náhoda takový úmysl, pak už to není náhoda, zvláště ne čirá – co to tedy je? Jen opatrně pohlížím vzhůru, zda bych směl v té náhodě vidět aspoň prsty Božích andělů.