…Je to stále ještě on, a přece to už není on. Jeho obraz vybledl, pozbyl jasných obrysů jako snímek na fotografické desce dvakrát exponované. Jeho hlas zní jako popel… Jeho rty jsou jako křídová kresba z tabule, jeho ústa se zvětšila, zuby v nich svítí, jako by byly z vápna. Maso roztává, čelo se silněji klene, lícní kosti vyčnívají. Kostra se propracovává ven.
Školní sexuální výchova je běžnou praxí v řadě zemí našeho kulturně-civilizačního okruhu, v posledních letech i u nás. Letos na jaře vydalo ministerstvo obsáhlé Doporučení, co a jak učit. Na internet umístilo i příručku pro učitele, nazvanou „Sexuální výchova“, vydanou ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým. Tato příručka narazila na odpor.
Už jsi viděl Abrahama?
Čtení Genesis 22,1–4.9–14
Jan 8,51–58
Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“
Při letošních volbách do parlamentu se ukázalo, že lidé se mohou domluvit, mají-li nějakou vizi a potřebný společenský nástroj. Volebními preferencemi lze vykroužkovat politické dinosaury kterékoli strany. Změny ve společenském aparátu jsou dnes proveditelné beze zbraní. Právě z tohoto důvodu také demokracie v 18. století vznikla na severoamerickém kontinentě.
rozhovor s Ivanem Klímou