Pavel Keřkovský

Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení. Evangelium podle Lukáše 2,14

se zrodila v Českobratrské církvi evangelické v období prvních náznaků nového kulturního kvasu (vznik revue Světová literatura), za stálého politického tlaku a restauračních snah o ateizaci společnosti.

Dva luterští theologové obzvláště ovlivnili myslitele 20. století. Dva antipody, hleděno očima religionistů. Dietrich Bonhoeffer, průkopník nenáboženské interpretace evangelia, jehož hlas jakoby dozníval v příboji rozlévající se religionistické vlny, na jejímž hřebeni stále trůní Rudolf Otto, autor studie o svatu.

Přijmeme-li zjednodušující optiku vidění Emanuela Mandlera (LN 29. 12. 1998) (a také Michala Šimka – LN 19. 12. 98), pak karikujeme minulost i přítomnost a život křesťanů v totalitě měříme dvojím metrem: katolíci nástrahám režimu odolali, evangelíci díky J. L. Hromádkovi jen přisluhovali.

se jmenuje třetí svazek „Spisů“ Boženy Komárkové. S autorčiným životním během nás seznámí úvodní slovo Jana Šimsy (s. 7–12) a rozhovor vedený týmž autorem v roce 1984 „Věc osobního svědomí“ (s. 104–123).

Sborník k pětašedesátinám Petra Pokorného (Mlýn 1998) a Studies in honour of Petr Pokorný on his sixty-fifth birthday (Mlýn 1998).

Povinná maturita z matematiky se stala politickým tématem číslo jedna. Přesná a logická věda nenechala téměř nikoho chladným, ač ze zjištění, že např. 5 + 6 = 11 nikoho nepolije horkost ani nikomu nepřebíhá mráz po zádech. Jde prostě jen o správné tvrzení, logicky nevyvratitelné, tak jak je to v matematice běžné.

V Souvislostech Jana Pokorného (7. 12. 2016 – Křesťanství jako nástroj populistů?) se měly probírat křesťanské hodnoty v návaznosti na protestní dopis Synodní rady ČCE, který jasně vytyčil základní křesťanské hodnoty a odmítl populistické aktivity presidenta Miloše Zemana na zářijových svatováclavských slavnostech 2016, vedených kardinálem Dominikem

Eugen Drewermann v knize Tragické a křesťanské (CKD 1997) spatřuje osudový nedostatek katolické teologie zejména v ignorování nevědomého, v absenci zájmu o hlubinnou psychologii, v nedocenění tragického, podcenění působnosti neodvratných osudových sil a v přetěžování jedince morálními požadavky.

soubor statí Aviezera Tuckera (Votobia 1997)

Některé články již byly publikovány v zahraničních časopisech Telos, History and Theory, Theory and Society a Journal of Applied Philosophy. Podtitul knihy „Od J. Patočky k V. Havlovi“ naznačuje směr, kterým se ubírá Tucker při hledání významu a smyslu Charty 77.