České myšlení
Miloslav Bednář, Praha 1996, s. 390, Filosofický ústav AV ČR.
Miloslav Bednář, Praha 1996, s. 390, Filosofický ústav AV ČR.
Nechci se připojit k nářku Pavla Ottera ani Jaroslava Vokouna, protože jsem si už sám samostatně zanaříkal („Konec okurkové sezóny, popř. její začátek“, Protestant 2/97, s. 14). Neznepokojuje mne jejich nářek – mají na něj nárok, jako každý jiný, kdo je alespoň trochu zneklidněn stavem české teologické produkce, tj. všech konfesí.
nakladatelství Vyšehrad 1997, ve čtivém překladu Jiřího Hoblíka a Dušana Zbavitele. Nakladatelství vydá celý projekt, takže v dohledné době se setkáme s dalšími dialogicky koncipovanými díly (Křesťanství a buddhismus, Křesťanství a islám, Křesťanství a náboženství Číny).
Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ.
Deuteronomium 30,6
Obřežte tedy svá neobřezaná srdce.
Deuteronomium 10,16a
Nakladatelství Mlýn nabízí novou knihu O kozlech, ovcích a lidech, s podtitulem „Ježíšova podobenství podle Matoušova evangelia“. Autor Jiří Mrázek si je vědom úskalí alegorickoracionalistického kombinačního výkladu. Proto nás nechce zahltit přemírou podrobností k jednotlivým veršům nebo i termínům. Odmítá metodu „čím více, tím lépe“.
Uspořádal Karl Josef Kuschel, München 1986, Vyšehrad 1995
Evropa v Hongkongu ustoupila Asii. Evropa s tradicí demokracie a tolerance ustoupila komunistické Asii. Komunistická čínská říše přebrala od Velké Británie opět do svého vlastnictví britskou državu. Hongkong se zejména v posledních dvaceti letech stal znamením svobody, hospodářské prosperity a pokojného soužití několika civilizačních i náboženských systémů asijských i evropských.
(lingvoliterární studie), Torst 1996, 331 s.
Marně bychom hledali mezi českými mysliteli 20. století osobnost stejného zaměření a významu. Snad jen Jan Patočka v posledním desetiletí svého života směřoval podobným směrem a se stejnou intenzitou, jak naznačuje zejména esej „Evropa a evropské dědictví do konce 19. století.“ Ostatně, věnoval ho roku 1973 paní profesorce Komárkové k sedmdesátinám.
Z díla Jana Patočky dnes filosofové (Miroslav Petříček jr.) připomínají zejména jeho práce fenomenologické, kterými vstoupil do rozhovoru s renomovanými filosofy 20. století a přinesl do něj svůj osobitý vklad. Na okraji zájmu těch, kteří nám právem významného filosofa připomínají, je neméně významná část Patočkovy badatelské činnosti, kterou zviditelnil r.