1/1993

O vnitřní lásce k Duchu svatému

Žalm 119,5

Naše putování tímto světem nabírá dnes nový směr. Zavazujeme tkaničky, kontrolujeme stav pitné vody ve svých čutorách, nasazujeme na záda obtěžkané batohy a mírně nachýleni pod tíhou nákladu vydáváme se na cestu, vstříc novým dobrodružstvím. Jsme nový stát, žijeme první den, vykročili jsme.

Aj vyvane vánoční atmosféra a vyspíme se ze silvestrovské kocoviny, probudíme se v desku. Budeme pak projíždět kolem stejně zmeliorovaných luhů a chodit na procházky do stejně zplundrovaných hájů, v zahradě Čech i o letošním jaře budou skvící se květy dusit hrůznobarevná lovosická oblaka. Ráj stejně pustý a prázdný - hned na pohled. Stejně tučné obličeje, stejné otupělé výrazy. Stejné licoměrné límečky, stejné vyčpělé životní moudrosti, stejně umaštěně kravaty, stejně záhumní obzory, stejná ochota naletět kdejakému poslovi oslovských zpráv.

Rozhovor s Boženou Komárkovou

Pro tisk připravil Jan Šimsa

Narodila se 28. ledna 1903 v Tišnově. Takže je jí…

Jak se díváte, paní profesorko, na uplynulé tři roky našeho národa?

Kdyby měl být Bůh, Proč jsou v životě války a přírodní katastrofy? Proč se rodí postižené děti, proč trpí nevinní? Je snad Bůh cynik?

Věřím, že Bůh není cynik, že je opakem cynismu, jak říká Jan – „Bůh láska jest“.

Bůh miloval a miluje svět. A když se člověk na ten svět podívá, na ty dějiny plné krve a násilí, na současnost, která se jeví jako nepolepšitelnost, tak musíš uznat tohle milovat, to je takticky fuška, to je umění, to je výkon!

Bůh není cynik, naopak je Věrný ve svém milování. Problém je v tom, že cynik je člověk.

Děkuji Tomáši Hančilovi za možnost hned reagovat na jeho článek. Skotsko má dlouhou demokratickou tradici. Základy pro skotské zákony (jsou odlišné od zákonů anglických) položil už John Knox během reformace v 16. století. Skotští reformátoři byli velmi aktivní ve všech oblastech veřejného života a skotské církve i dnes vedou stále rozhovor s vládou o otázkách vzdělání, zdravotnictví, pomoci chudým atd.

Je tomu už víc než rok, kdy jsem se vrátil z ročního studijního pobytu na New Colledge ve skotském Edinburghu. Mnoho zážitků již vybledlo, ale dvojí věc prostoupila, zpětně viděno, celé mé přebývání v té mokré krajině.

Zřetele hebrejského člověkosloví

D. Nezapomenutost na bytí

Na mnohé ochránce přírody a ekology doléhá pocit beznaděje: ozónová díra se zvětšuje, lidská populace roste, nové deklarace a nové technologie nepřinášejí očekávaný obrat. Poslední, snad pošetilou, nadějí v našich „zelených hlavách“ je změna lidských hodnot, nastolení ekologické etiky a změna způsobu života. Zapomínáme přitom ovšem na jedno – změna způsobu života je věc převratného charakteru. Orientace společnosti na rostoucí spotřebu kotví hluboko v lidské podstatě i historii. Můžeme se domnívat, že lze tyto kořeny rychle zpřetrhat?

Kurs světových dějin, který začíná vycházet v brněnském nakladatelství Doplněk na rozdíl od dosavadních učebnic dějepisu, jež jsou vesměs shrnutím dějin řady národů, usiluje o jednotné podání světového vývoje.