Kurs světových dějin, který začíná vycházet v brněnském nakladatelství Doplněk na rozdíl od dosavadních učebnic dějepisu, jež jsou vesměs shrnutím dějin řady národů, usiluje o jednotné podání světového vývoje.
Výklad je důsledně členěn na sevřené časové úseky, v jejichž rámci se jednotlivé kapitoly zabývají buď vývojem v jedné zemi nebo nějakou klíčovou událostí zasahující širší okruh či určitým problémem. Tato stavebnicová struktura umožňuje studentu, aby si na souhrnu kapitol určité etapy ujasnil, co vše patří k charakteristice jedné doby (synchronii), stejně jako na sledu etap si ozřejmil, jak věci probíhaly v časovém sledu (chronologii). Navíc výběrem určitých kapitol či jejich částí z různých etap může sledovat vývoj v jednotlivých zemích nebo problematiku některého oboru. Tak učebnice vytváří podmínky pro základní předpoklad historického myšlení, sledování jevů v nejrozmanitějších souvislostech.
Jde o učebnici určenou především studentům českých gymnázií, vychází se tedy v prvé řadě z událostí českých zemí, střední Evropy a Evropy vůbec. Zejména však proto, že v evropské historii jsme svědky jedinečné anomálie světových dějin, směřování k odpovědné svobodě, což učebnice postavila do středu své pozornosti.
Její první díl, „Cesta k Evropě“, zjišťuje kořeny pozdějších evropských zápasů v pravěku, orientálních despociích, ve starém Izraeli a v antice. Druhý, „Vznik Evropy“, sleduje středověkou krystalizaci evropské alternativy k despocii. Třetí, „Prvenství Evropy“, ukazuje, jak tento světadíl osvědčil nejen svou převahu mocenskou a hospodářskou, ale i sílu zanícení svých synů trvajících na důstojnosti jednotlivce, což umožnilo přenést tyto evropské kvality do Nového světa. Čtvrtý, Panství Evropy, zachycuje jak triumf dosavadní cesty, tak její stále zřetelnější úskalí, aby pátý, Boj o Evropu, ukázal na křižovatku, na níž se Evropa v procesu sjednocování lidstva (Teilhard de Chardin) octla. Pokračováním je pak díl šestý. „Jaká Evropa“, tedy otázka, mířící do budoucna.
Text je členěn. Je určen nejen k prostému pročtení, ale ke studiu. Kdo k němu přikročí, měl by si nejdříve všímat textu hlavního, jenž odpovídá výkladu učitele, přičemž kapitola častěji zahrnuje látku jedné vyučovací hodiny, jindy její části. Je proložen citacemi z historických dokumentů. Petitem je odlišen doprovodný text faktografického rázu, jenž není učivem a má posloužil zájemci o podrobnější seznámení s událostmi. Výklad je doprovázen systémem otázek. Trpělivému čtenáři umožní kontrolu, zda předchozí výklad je připraven k pokračování. Zcela zvláštní složkou učebnice jsou úvahy, úvodní u jednotlivých dílů, závěrečné u každé etapy. Opět nejde o učivo, ale o příležitost pro toho, kdo si již osvojenou látku promýšlí.
Učebnice rozmanitostí podání ukazuje na možností různého výkladu historie. Sama představuje jednu alternativu a může tedy podnítit k hledání alternativ dalších.
Jaromír Procházka: JAKÁ EVROPA? (kurs světových dějin 1945–1989) Brno 1993 140 str., 49 Kčs
Celý kurs v šesti dílech obsáhne dějepisné učivo od nejstarších dob po současnost
Vydává DOPLNĚK Kallabova 29, 616 00 Brno