10/1998

Kázání Tomáše Bíska

První čtení: Izajáš 51,1–8

Druhé čtení: Matouš 19, 23–30

Kdo může být spasen?

Evangelium podle Matouše 19,25

Nevím, zda je dobré dnes mluvit o chudobě jako ctnosti. Skřípe to. Máme chudé mezi námi. Vidíme, jak je těžké se ze svého nuzného postavení vymanit. Jak také chválit nemajetnost, když sami leccos máme? A ještě šilháme po lepším.

Naše církev v nadějích a krizích 20. století

Na počátku našeho století v roce 1903 vydal historik Ferdinand Hrejsa České vyznání z roku 1575, které vypracovali Filipem Melanchthonem ovlivnění novoutrakvisté spolu s bratrskými bohoslovci. V roce 1912 Hrejsa vznik, podstatu a dějiny této konfese rozebral v obsáhlém spise. Napomohl tak věroučně ke sjednocení církve augsburského vyznání a církve helvetského vyznání v roce 1918.

Obrana historie

Má toho zapotřebí. Kdysi jí hrozilo jen falšování. Nyní je řeč o konci historie, o tlusté čáře za minulostí, historie je obviňována, že je učitelkou imperialismu, nacionalismu, skupinové pýchy, sebeospravedlňování a obviňování druhých, živitelkou starých rozbrojů. Nepříjemné problémy se chtějí přenechat historii – zní to jako odvézt je do sběru.

Izrael jinak

Stát Izrael je pro většinu z nás spojen s televizními zprávami o teroristických útocích, bojích v jižním Libanonu nebo obtížných arabsko-izraelských jednáních. Jsou i tací, kteří pod pojmem Izrael vidí především svatá místa připomínající biblické události. Pro mnohé náboženské extremisty je pak vznik státu Izrael eschatologickým znamením, předznamenávajícím brzký konec světa.