Pavel Keřkovský

(Peter Sloterdijk, Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence)

Na sklonku 20. století došlo k obnovení zájmu o mystické intelektuální návyky. Do češtiny byla přeložena některá zásadní díla nejen křesťanských mystiků, ale seznámili jsme se i s mystickou tradicí islámu, židovství i buddhismu. I. O.

Filip Čapek (Protestant 2/2000) upozornil na posun, který nastal v průběhu osmdesátých a devadesátých let v teologii. Někteří teologové se odklonili od rozlišování mezi vírou a náboženstvím, protože kladně zhodnotili náboženství a náboženskost člověka.

se jmenuje výběr „meditací na cestu k Velikonocům“, který z prací nizozemských bohoslovců pořídila pro české čtenáře Hebe Kohlbrugge, přeložila Jana Irmannová a Jan A. Dus a meditativní obálkou opatřil Tomáš Cejp. Osnovou meditací se staly starocírkevní biblické perikopy.

Švýcarský humanista – lékař Max Picard (1888–1965) vydal r. 1946 knihu „Hitler v nás“. V roce 1993 byla znovu vydána v Zürichu a roku 1996 vyšla v českém překladu Václava A. Černého, s předmluvou Miroslava Petříčka jr. Nesleduje sled historických událostí z období třicátých a čtyřicátých let. Spíše diagnostikuje příčiny vzniku krize, kterou fašismus využil a urychloval.

(Martin Prudký, Zvláštní lid Páně – křesťané a židé)

Po čtyřech letech vycházejí „Hesla“ Erazima Koháka v přepracované podobě – „Hesla mladých svišťů“ – tentokrát s ilustracemi Zdeňka Šorma. Původní katechismus pro nevěřící je rozšířen o dalších 18 hesel: Zbožnost, svátost, církev, Co uděláte 1. 1. 2000, aj.

S rozpaky a výhradami přijali někteří žurnalisté (LN 5. 1. 2000) novoroční dramaturgický záměr ČT 1 vstoupit do posledního roku druhého tisíciletí filmem „Je třeba zabít Sekala“.