Čtení: Jk 1,1-12
Píseň stupňů. Ti, kteří doufají v Hospodina, podobni jsou hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává. Okolo Jeruzaléma jsou hory. Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.
Žalm 125,1–2
Píseň stupňů. Hebrejsky ŠÍR HA MA’ALÓT.
Někdy mám pocit, že křesťané mají tendenci žít v jakémsi ghettu. „Dveře našeho kostela jsou otevřeny všem,“ řekla mi jedna sestra ze sboru, když jsem namítal, že bychom měli být otevřenější k veřejnosti. Mám prostě pocit, že v šíření dobré zprávy jsme příliš pasivní, natož aby naše společenství mělo ambice prolnout do ostatní populace.
rozhovor s Petrem Oslzlým, ředitelem Centra experimentálního divadla a dramaturgem Divadla Husa na provázku
Pane Oslzlý, v čem si podle vás jsou blízké křesťanská bohoslužba a divadlo?
Následovala po něm bouřlivá výměna názorů zejména cestou soukromé korespondence. Rád bych se nyní k věci ještě slůvkem vrátil, protože celý problém, který rozdělení v Krnově představuje, považuji za hodný důkladnějšího zamyšlení i rozhovoru s výměnou názorů. Děkuji všem, kteří si můj článek přečetli, věcně na něj zareagovali a hlavně celý případ odpovědně a nezaujatě promýšlejí.
V lesním hospodaření se říkalo odluka, když se předmýtní nebo mýtní těžbou vytvořil pruh mezi porosty různého stáří, aby dvaceti až čtyřicetiletý les nabyl odolnosti proti větru pro dobu, až bude starší lesní porost vykácen.
Ve středu 6. 3. 1996 pan prezident přijal delegaci synodní rady ČCE ve složení P. Smetana, Z. Susa, J. Čapek a mluvčí M. Brož za přítomnosti pracovníků své kanceláře I. Medka (kancléř), J. Šolce (vnitřní politika), J. Šitlera (zahraniční politika), L. Špačka (mluvčí) a dalších.
Za války a po válce. Uspořádal Jan Čapek. Synodní rada ČCE, Zdeněk Susa ve Středoklukách 1995.
Akademický senát Evangelické theologické fakulty zvolil dne 4. 6.1996 novým děkanem prof. ThDr Petra Pokorného, DrSc (většinou 7 hlasů z 9, 2 se zdrželi). Ve srovnání se vzrušenou atmosférou parlamentních voleb proběhly tyto volby celkem klidně.
Inspirován ženerózní omluvou Zdeňka Bárty Milíči Kaštánkovi v Protestantu 5/96 se chci omluvit kojotům a šakalům, k nimž jsem přirovnal v anketě (1/96) ty, kteří se více než dvacet pět let po jeho smrti nesnaží pochopit úsilí J. L. Hromádky o zachování svébytnosti křesťanských církví a národní společnosti a nasazují mu psí hlavu. Budu se muset omluvit i psům.
Testimonium špiritui Moraviensi ex externo
(svědectví moravského špiritusu zvnějšku)
aneb
… ani smrt nebere