6/2018

Mannan Seulejman pochází z Afrînu, kurdského střediska v severozápadní Sýrii, které v lednu a únoru t.r. obsadila turecká armáda. Sám žije s částí své rodiny mnoho let ve Francii, kde koordinuje Solidarity Committee for Afrîn. Část jeho rodiny žila ve vesnici u Afrînu a zažila tu tureckou invazi. Museli prchnout a už se nemají kam vrátit, protože jim ozbrojenci zabrali dům. Sám Afrîn se stal během syrské občanské války útočištěm uprchlíků z mnoha stran a národnostních i náboženských skupin.

Před osmnácti lety jsem v Národní galerii shlédl velkou výstavu Jiřího Koláře. Procházel jsem tenkrát pomalu mezi jednotlivými kolážemi a objekty a silně v nich vnímal nejen Kolářovu výjimečnou invenci a uměleckou odvahu, ale také něco, co by se s nadsázkou dalo označit jako „duch doby“.

Text: 1. Samuelova 17, (37–44) 45–54 a 18,6–9

Ale David Pelištejci odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou.“

V červnu 2013 jsme vedli na stránkách Protestantu rozhovor o církevní restituci s Pavlem Keřkovským: 2.266.593.186… aneb nad aktuálním vývojem vztahů státu a církve. Pavel Keřkovský vyslovil tezi, že vlastnit není hřích, a pokračoval: „Nenaléhám proto na přehodnocení postoje synodní rady. Jde mi spíše o vyvolání rozhovoru: Co s těmi penězi chtějí křesťané dělat? Jde-li jim jen o samoúživu a přežití, je to směšné a hříšné, problém malé víry a náboženské poťouchlosti. Ale teď jde o to, rozpoutat v církvi diskusi: Co je úkolem církve v tomto světě?

Dopisy JUDr. Milady Horákové,

psané z cely smrti, jsou prosvětleny evangelijní spiritualitou, studiem Masarykových Ideálů humanitních a Světové revoluce. Zejména kniha posledně jmenovaná vybízí k zápasu o uskutečňování demokratických principů ve prospěch všech lidí. Této zvláštní nábožensko-občanské spiritualitě nejlépe porozumíme s pomocí bakaláře teologie Jana Husa. Masaryk ho uznával jako intelektuální i mravní autoritu a zasloužil se o to, aby 6. červenec, památný den Jana Husa byl uzákoněn jako státní svátek.

(z cyklu Kdo je náš?)

Ptát se po smyslu života snadno budí rozpaky: „Proč bych to dělal? K čemu to je?,“ slyším člověka ochotného reagovat. Jenomže co když otázka po smyslu přijde od nečekaného návštěvníka, byť to bylo nepřímo. Pak spustí úvahy, které ze vší přírodní říše na tomto světě přísluší právě jen člověku. Například: Co když něco z nás přesahuje přírodní danost? Co když se plně nevejdeme do toho, co ve vlastním čase a prostoru života prožíváme? Nezůstává něco po našem konci?

V letošním roce vyšla knížka: Hledání českobratrského výtvarnictví s podtitulem: Funkce a význam výtvarného umění v bohoslužebných interiérech Českobratrské církve evangelické od roku 1945, kterou vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury (Brno 2018). Jedná se o doplněnou diplomovou práci, kterou na FF MU v Brně pod vedením Aleše Filipa zpracoval kunsthistorik Tomáš Mazáč, známý v církvi spíše pod jménem Kurt.

Soudců 9

Milí čtenáři, v Evropě a v Německu stále ještě mnoho lidí hledá ochranu. Utíkají před pronásledováním, tělesným i psychickým násilím a válkou. Jedním ze zásadních úkolů křesťanů je chránit lidi, kterým jde o život, kterým hrozí masivní násilí na těle i na duši. O to se stále snaží mnoho sborů a lidem, kterým hrozí vyhoštění, poskytují církevní azyl. Církevní azyl je časově omezené přijetí uprchlíků ve sborových prostorách.

Ombudsmanka Anna Šabatová obdržela nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie za celoživotní odhodlání bojovat za ochranu lidských práv a právní stát. Vyznamenání udělil prezident Emmanuel Macron a v pátek 15. června jí ho předal francouzský velvyslanec. „Udělení Řádu čestné legie je pro mne pocta a také zadostiučinění. Francie ocenila i to, že se o lidská práva zasazuji trvale – před rokem 1990 i nyní, ať už se jedná o sociálně vyloučené Romy, cizince včetně uprchlíků nebo osoby s odlišnou sexuální orientací.