6/2002

Text: Jan 21,1–14

Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.

Rozhovor s představiteli islámského centra

1. Muslimové v Čechách

JH: Necítíte se v České republice jako muslim trochu exoticky?

V poslední době se v České republice i v zahraničí znovu obrací pozornost k poválečnému vyhnání a odsunu Němců a části Maďarů z Československa. Někteří lidé u nás i v sousedních zemích využívají této smutné kapitoly pro své cíle v rámci předvolebních bojů a při prosazování dílčích skupinových zájmů. Takové rozdmýchávání nevraživosti mezi sousedními státy nás znepokojuje.

Následující text sepsal izraelský spisovatel Amos Oz v době, kdy vývoj izraelskopalestinského konfliktu vzbuzoval velikou beznaděj. Otištěn byl v Christian Science Monitor 19. 4. a v MF Dnes 16. 4. Redakci Protestanta se dostal prostřednictvím Izraelské mezináboženské společnosti.

Článek „Mesiánští Židé“ od Mikuláše Vymětala (Protestant 3 a 4) nemohu nechat bez poznámky. Žijeme v Holandsku a více než 15 let jsme v úzkém spojení s mesiánskými Židy v Izraeli. Z článku zjišťuji, že autor zná pouze dva jejich sbory v Jeruzalémě, do jednoho z nich (u Jaffa-Port) chodí převážně pracovníci z ciziny, není tudíž reprezentativní.

Spasení nekřesťanů přichází na přetřes nezřídka. Je-li však – tak jako v knize Jeffrey A. Trumbowera, Rescue For the Dead – zasazeno do rámce posmrtna a zaměříme-li se na jeho zpracování v době v raného křesťanství, objevují se před teologií v českých a slovenských zemích vody nezbrázděné a pole neoraná. Mají pohané po smrti vůbec nějakou šanci?

Nakladatelství CDK v Brně a nakladatelství Vyšehrad vydaly společně knihu, která se věnuje problematice lidských práv „Křesťanství a lidská práva“.

Dokumenty českých dějin

KAREL HAVLÍČEK: ČÍM DÁL, TÍM HŮŘ!

Celý směr nynější vlády není jiný, než zavésti místo pevných zákonných norem všude jen libovolnost – směr to absolutistický…

musí si nejprve zmapovat terén. Terén politiky se tak stává přehledný. Nicméně dobrý průvodce vždycky nabídne i kompas, protože předpokládá, že má před sebou samostatně myslící čtenáře, kteří nepotřebují jednu direktivní cestu. Kompas nenabízí hotová řešení, pouze vždy znovu ukazuje k jádru věci. V případě politiky se stává kompasem ožehavá problematika moci.

„Poměry po zdejších volbách se těžko zvrtnou k takovému temnu, aby nám nedopřály ujasňovat si, že adekvátní strategií proti vyšponovanému nacionalismu není protičešství, nýbrž původní a svébytný příspěvek k evropské i světové demokracii.“ (Jakub Patočka, Nové české zájmy, LtN 20)