5/1997

Kázání Daniele Ženatého

Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou.“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“

L 18,28–30

Gershwinova opera Porgy a Bess

George Gershwin věnoval svou operu životu a problematice černochů. Nejen ve třicátých letech – premiéru měla roku 1935 – ale jistě i dnes je důležitou výzvou myšlení nachýlenému k rasismu. Podnět mu dala novela Du Bose Heywarda, která líčí příbìh černošského žebráka Samuele Smallse z charlestonského předmìstí Cabbage Row. Operu uvedla TV 2 5. dubna 1997.

Musím se moc omluvit

Janu Dusovi (Protestant 4/97) a všem, kteří spolu s ním pochopili – snad právem – moje slova o tom, jak si římskokatolická denominace počíná v jednání o sporné majetky (Protestant 1/97), jako její povýšenou kritiku. Mně však o kritiku vůbec nešlo, nemám k ní ani morální oprávnění, ani dost informací.

Biskup Vojtěch

Hledají se sloupové Evropy. V pravidelné sobotní rubrice „Sloupové Evropy“ (LN) se jednotliví autoři (Jandourek, Němcová, Putna aj.) věnují postavám, na nichž podle jejich mínění stojí Evropa, a my bychom o tom měli vědět.

Válkovy dějiny Moravy

Válkova práce je podáním naší historie od počátků až k roku 1740 z pera jednoho autora. Naší historie proto, že nelze psát o dějinách Moravy, aniž by nebyla řeč o tom, co se vskutku podstatného stalo v Čechách. Obyčejně však nejdřív v takovém případě musel přijít do Prahy někdo z Kroměříže, Komni, Hodslavic, Hodonína, nebo aspoň z Brumova.

Limity křesťanovy pružnosti

„I pružnost má u Pavla svůj protipól a tím je ukázáno na to, že je základní linií jeho myšlení, jež ovládá úplně. Tento protipól vychází z téhož zdroje jako pružnost: ze zjevení v Ježíši Kristu, které je absolutní, stálé, věčné, proto svým způsobem pramenem rigoróznosti, konzervativnosti.

Hutně a chutně 5/1997

Zatím poslední příspě diskusi o kontroverzní koniášovské monografii J. Bílého vyšel v LtN 14/97. Pod názvem Quousque tandem, Catilina? tu historik Martin Svatoš rozebírá sporné odkazy na prameny i autorovu pří publikačí č a dochází k závě Jiří Bílý klame.