Evangelium podle Matouše 8,28–34
Jsou na světě a v životě místa beznadějně ponurá: místa pekelného zoufalství; chvíle a události nesmírně nestvůrné: osudy lidí, kteří nepoznali přívětivost rodinného zázemí, zážitky národů, vystavených nepřátelské zběsilosti, činy okázale předvádějící, že zlo, násilí, zášť a lež – a především vzpoura proti Bohu – jsou tou nejlepší životní výbavou.
Takže ta vaše zelenina vykoukla i z Písem svatých. Nejen z pochutin pro svatební hosty, ale i ze svatebního kázání.
Církev je tím místem, kde má být Ježíšova moc viditelná a odsud má jako zneklidňující a proměňující vlna zasahovat všechno kolem.
Dodneška mám rád příběhy o kácení model. Nejen proto, že jsem vyrostl v režimu, který zpodobení nekritizovatelných vůdců vyráběl jak na běžícím pásu.
Někdy na jaře roku 1991 vyjádřil nový slovenský premiér své niterné přesvědčení, že „do nebe přijdou národy“
(Protestant 4/91)
Scény z Ježíšova příběhu se odehrávají v realitě a kulisách současného Česka (popř. místech spjatých s jeho nedávnou historií), mluví se v nich jazykem našich současníků (byť nic nezastarává rychleji).
Zdeněk Šorm, Nakresli mi Bibli
Evangelium podle Lukáše 2,1–7
Zjištění STÁTO-právní:
Ta věc mě zdaleka nepálí tolik, jako by pálila ještě před rokem. Je to jen proto, že máme za sebou horké léto a olympiádu? Je okurková sezóna natolik mocná, že ani taková věc jako zřetelné kroky k rozpadu našeho tradičního životního prostoru příliš člověka nevzruší?