Na „celocírkevním“ shromáždění v Kutné Hoře jsem měl 6. května tr. referát na téma „Biblické poselství a problém války“. Při přípravě s konkordancí a biblickými slovníky jsem si znovu uvědomil, jak nejen Starý zákon je plný válek a zbraní, ale právě tak Nový. A jak biblické poselství nevede k názoru, že vojenské povolání, vojenská služba a účast ve válce a odboji jsou neslučitelné s vírou.
Protestuji proti zveřejnění dopisu Kenyona E. Wrighta „Milý bratře Rejchrte“ (č. 10/94)! Ve Starém zákoně čteme o přísných trestech za odkrytí hanby druhého. Ptal jsem se své moudré ženy, proč asi Protestant otiskl něco tak hanebného. Usoudila, že jej redigují mladí lidé, že jim dopis Miloš Rejchrt poskytl a oni si řekli: Uveřejníme to a čtenář si udělá úsudek sám!
Přišel s tím Pavel, starší bratr. „Všiml sis, kdo všechno z přátel rodičů je na K?“ A opravdu: Kloudovi, Kohákovi, Kopelentovi, Kužvartovi… Byla z toho hra! Ve sdružení byl Miroslav Kačer. Jeho starší sestra Marta byla činná v církvi. Pak jsme objevili Dr. Kavinovou a prof. Kavinu. A pana faráře Krejčího.
(Utajený básník)
Rozhovor s Janem Šimsou o letošní aféře a její dvacet devět let staré předehře
PKP 06: Kazatel 1 v překladu Milana Balabána
V přednáškovém sále brněnské pobočky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea na třídě kapitána Jaroše se 27. března tr. sešla svérázná společnost na uvedení knihy. Pod titulem Kdo jsou Židé? přeložili Eva a Pavel Dobšíkovi knihu Paula Spiegela Was ist koscher? Ta vyšla v roce 2003 v nakladatelství Ullstein, Taschenbuch.
23. listopadu 2006 pořádala Filosofická fakulta UK Praha ve Vile Lanna vědecké sympozium Myslitel Karel Kosík. Přinášíme náčrt proslovu Jana Šimsy.
V 9. čísle loňského ročníku jsme předložili k diskusi dva texty ze Svatováclavského sympozia o pronásledování církví, Pronásledování církví komunistickým režimem od Václava Vaško a Promeškané příležitosti českobratrských evangelíků od Jana Zeno Dusa. Na Dusův text jsme dostali čtyři odezvy, které v této příloze zveřejňujeme.
Přelomový okamžik
Informace Jana Šimsy (1978) o vypuzení faráře Miroslava Heryána z brněnského II. sboru, rozbor této události a úvaha o poslání církve v daných poměrech je svědectvím z určitého přelomového okamžiku zdaleka ne jen na cestě Českobratrské církve evangelické. V následujících třech, čtyřech dnech Miroslav Heryán, jemuž se vytýkaly především ekumenické styky s katolíky, v Brně končí a Jan Šimsa je zadržen, následně pak obviněn, odsouzen a uvězněn. Rodinný domek Šimsových měl přestat být místem nezávislých aktivit brněnských chartistů a jejich příznivců, evangelíků a katolíků, liberálů, socialistů a komunistů.