(Protestant č. 4/93)
Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s Emou Suchou o nakladatelství Kalich a mohu jen říci, že mi posloužil jako další a nová informace o prostředí a lidech, s nimiž jsem dva a půl roku pracoval a kteří se v té době chovali úplně jinak.
Čeští evangelíci mají problémy s římským katolictvím. Odlišná teologie, zejména v oblasti nauky o církvi, protichůdná hodnocení historie, nestejné pojetí ekumenismu – to jsou dlouhodobě svízelné třecí plochy, na nichž se skřípěním skončil nejeden mezikonfesijní rozhovor, nemluvě o těch, které nikdy nezačaly. Jsou věci, myšlenky a události, na jejichž hodnotě se český evangelík s římským katolíkem těžko shodne.
… Nechci se zde přít o vztah k Marii, matce Ježíšově, to je vnitřní teologický problém. křesťanů a církve. Jde mi o sám svrchovaný akt zasvěcení národa bez jeho vnitřní ho souhlasu. Zasvětit národ Panně Marii znamená zcela zřetelně oddělit jej pro službu jí. To však v případě člověka i národa jde pouze při jeho přitakání a souhlasu.
Svítá, Křesťanské písničky (nejen) pro mládež, vybrala a uspořádala ekumenická skupina pod vedením Jiřího Grubera. Vydala SR ČCE, 1992.
Může za to Kafka
V revue Souvislosti 2/93 na str. 136–144 zpracovává Bohuslav Blažek v článku Problém problémů pokus třinácti účastníků (vesměs římských katolíků) vyjádřit své znepokojení nad stavem ř. k. církve u nás. Zvláštní hra, jejímž účelem je sepsat a utřídit problémy, o nichž třeba hovořit, se odehrála 26. 11. 1992 a výsledky mohou být pro leckoho překvapivé. Uvádíme pouze výběr některých formulací, které se nám zdají být nejzajímavější.
Mezi valnými hromadami a druhou vlnou