V revue Souvislosti 2/93 na str. 136–144 zpracovává Bohuslav Blažek v článku Problém problémů pokus třinácti účastníků (vesměs římských katolíků) vyjádřit své znepokojení nad stavem ř. k. církve u nás. Zvláštní hra, jejímž účelem je sepsat a utřídit problémy, o nichž třeba hovořit, se odehrála 26. 11. 1992 a výsledky mohou být pro leckoho překvapivé. Uvádíme pouze výběr některých formulací, které se nám zdají být nejzajímavější.
U největšího okruhu problémů, který z této „ankety“ vzešel – krize církve – považují účastníci za nejnaléhavější nesprávné chování kléru. Nadřazenost, autoritativnost… Pojetí biskupů jako hierarchů (excelence, eminence, preláti) místo hierodulů (servus servorum Dei)… Nízká vzdělanost, minimální rozhled po naléhavých otázkách, odtrženost od života… Pokrytectví v celibátu… Nezájem o kulturu… Venkovský kněz jako místní poživačný diktátor… Propastné – a zcela nereflektované – pokušení kléru mocí.
Dále pak vyhaslost církve:Ztráta cílů a přitažlivosti… Nezájem o problémy… Mluvení nesrozumitelným jazykem o problémech, které lidi netrápí. Starost o existenci… Sebezajišťovací aktivity na prvním místě, existence pro druhé až pak… Zaujme kritika uzavřené hierarchické instituce: Systémové vady… Středověká církevní hierarchie… nedovedu v některých případech rozlišit závazné pravdy víry od ideologie církevního establishmentu… Nedobrá systémová role duchovních… žijí „jako feudální pán a starý mládenec dohromady… styl jezdců samotářů a obecně malý počet farních rad…
Ostré formulace se objevují v podkapitolce farizejství církve: Přenášení nároku Božího na instituce, stavění institucí a lidí na místo Boží. Menší vážnost k evangeliu než k církvi … Povýšení teologické školy či tradice nad evangelium… Nehorázné manipulování se svědomím lidí… Zbožštění papeže a faktické vyžadování uznávat neomylnost biskupu… Přebujelý mariánský kult – mariánství místo křesťanství.
Nedostatky v teologii se omezují pouze na některé chybějící akčenty, (mj. se ozve také absence teologie 2. Vatikánského koncilu) a malou vzdělanost — za ortodoxní učení se považuje učení tradované v 19. století (nevzdělaní jsou i biskupové). Tvrdé jsou výroky o krizi mše svaté: Liturgie je mrtvá, odtržená od toho, čím má být… Boží milost jako magie skrze svátosti – a ty člověče, máš všechno shůry, jen otevřít hubu… Pohřební kázání, která slibují něco podobného komunistickému ráji …
V druhém okruhu – krize křesťanů – považuje nejvíc účastníků za problém bídu vnitřního života. Nedůvěra v moc Pravdy… Malý důraz na používání zdravého rozumu… Fascinace různými zjeveními… Chybějící rozlišení podstatného a nepodstatného v praxi víry – lpění na zvycích.
Velkým problémem je zřejmě také trauma sexu. Tabuizace témat (celibát, žena v církvi)… Pokrytectví v sexuální morálce… Schizofrenní výchova kněží, vyrábějící neurotizované a eunochoidní sexuální maniaky… Neúměrná pozornost tématu antikoncepce, protipotratní hysterie profesionálních katoliček
Dále účastníci ještě jmenují nezájem o problémy světa, krizi společenství, nevzdělanost a problémy s morálkou.
Ve třetím okruhu nazvaném „nedialog“ suverénně vede nedialog s jinými církvemi, krize ekumenismu. Velmi kritizovaná je nadřazenost katolíků… Upřednostňování modelu staršího bratra (viz podobenství o marnotratném synu)… Nesnášenlivost či lhostejnost k nekatolickým církvím… Eucharistické pokrytectví vůči věřícím z jiných církví. pohoršlivý nedostatek ekumenismu … vadný vztah k Západu… mlčení k nové religiozitě… špatný vztah k židovství…
Existuje však i nedialog vůbec… neschopnost dialogu s okolním světem… i uvnitř církve… a také selhání dialogu v médiích — nesvoboda křesťanského tisku… Absence otevřeného, naddenominačního tisku… Nasládlost intonace jako bezpečný rozpoznávací znak… Z biskupů neumí jako normální člověk mluvit v rádiu a televizi snad ani jeden… Problém autonomíe křesťanského publicisty ve vztahu k církevní autoritě… V televizi ani v rozhlase by nemělo být zvláštní „náboženské vysílání“, křesťané by měli být ve všech redakcích a milovat prostě pravdu…
Naším výběrem dostaly možná uvedené názory vyostřenější podobu než jakou ve skutečnosti měly. Faktem je, že toto číslo Souvislostí bylo poslední. Katolické nakladatelství Zvon vydávání časopisu zastavilo, údajně z ekonomických důvodů.