6/1994

Co je pravda?

(Evangelium podle Jana 18,38)

V článku „Pastor psychoterapeutem“ (Protestant 3/94, s. 23) konstatuje Ivan Ryšavý, že výuka pastýřské péče na evangelické teologické fakultě je v podstatě postavena na asmussenovském postupu. Opírá toto konstatování o citát z mé Pastýřské péče.

(o vztazích Čechů a Němců s historikem Jaromírem Procházkou)

Mluví se teď hodně o Benešových dekretech. Co je vlastně jejich obsahem?

V prvé řadě bychom měli odmítnout označení dekretů jako Benešových. Jedná se o dekrety presidenta republiky z roku 1945. Týkaly se Němců a Maďarů, kteří byli zbaveni československého státního občanství a majetku.

Rytmus jí tepe v krvi snad od narození. V delších hudebních celcích kloubí písně cikánské a slovácké s argentinskými a někdy i švédskými. Dovolují jí to nejen společné znaky vybraných lidových písní, ale i partneři jejího tria. V kompozici ukolébavek se „Dobrú noc, má milá“ prolíná s dvěma jinými, ale divák ukolébán není.

Děkuji Vám za Váš dopis z 10. 4. 1994 (Protestant 5/94). Sluší se, abych odpověděl. Vaše poznámky, týkající se prof. Smolíka nebo Jana Palacha a Jana Zajíce nechám stranou. „Sedm jednou ranou“ – to je možné jen v pohádce.

Jsou adventisté sektou?

Proglas 4/94 přinesl rozhovor s prof. Janem Hellerem, starozákoníkem ETF UK. Vyjímáme pasáž o ekologii, která koresponduje s článkem Hany Librové (s. 12–13).

Nad posledním románem Ivana Klímy

Dialog mezi ekology a křesťany již nepochybně začal i u nás. V Teologických textech, Křesťanské revui, Proglasu, Protestantu, Dialogu, Souvislostech a dalších časopisech o něm najdeme zajímavá svědectví. V ekologickém tisku jsou texty na „křesťanská“ témata vzácnější. U nás má v jejich zveřejnění, jako v mnohém jiném, prvenství hnutí DUHA.

Kohák zařazuje Patočku mezi myslitele, jejichž pojetí racionality není technické, ale metafyzické.