4/2012

Jak jsem (ne)poznal Joachima Gaucka

„Mohl byste doprovodit pana prezidenta 7. listopadu do Berlína letadlem?“

„Na oslavu VŘSR?“

„Nežertujte! Tady kancelář prezidenta republiky, několik vašich přátel už přislíbilo pana prezidenta doprovodit na setkání obou prezidentů.“

Tož bez žertu jsem přislíbil, že se dostavím na letiště v řádném a čistém stavu.

Pražské pašije

místo zvané getsemane

opřená o okno seděla
se zkříženýma nohama na parapetu
v zádech pohyby popůlnočních
vršovic a do ticha zašeptala větu

má duše je smutná až k smrti
zůstaňte tady jenže v místnosti byly už
jen prázdné talíře tácy a
lahve a doprostřed stolu zabodnutý nůž