Kázání Petra Pazdery Payna
Eucharistie
1. čtení: Jan 6, 52–59
Text: Matouš 26,26–28 a 1. Petrova 1,18–21
Z čeho vlastně žijeme? Komu jsme za to dlužni? Lze vůbec vyčíslit náš dluh? A je-li jaký?
Eucharistie
1. čtení: Jan 6, 52–59
Text: Matouš 26,26–28 a 1. Petrova 1,18–21
Z čeho vlastně žijeme? Komu jsme za to dlužni? Lze vůbec vyčíslit náš dluh? A je-li jaký?
(co nás trápí kolem Iráku)
rozhovor s profesorem J. S. Trojanem, přednášejícím na katedře teologické etiky Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Světová i česká veřejnost reaguje rozporuplně na konflikt v Iráku, jak hodnotíte situaci vy?
(K rozhovoru s Jakubem Trojanem)
Stěží lze různá stanoviska k nynější válce redukovat na problém legality a legitimity. I uvedený historický příklad kulhá. První světovou válku nezahájili českoslovenští legionáři a Masaryk. Tehdejší československý odboj vznikl až poté, co se rakousko-uherská vláda rozhodla přepadnout Srbsko.
4. Křižáci
V druhé polovině 11. století vpadli ze Střední Asie na Blízký východ Seldžučtí Turci. Ovládli většinu arabských států, přijali islám a byzantské říši vyrvali Malou Asii.
Následující příspěvek jsem složil z vybraných částí asi hodinového referátu, který jsem přednesl 16. ledna t. r. na kurzu Spolku evangelických kazatelů v budově KTF UK v Praze. Jde nyní asi o třetinu původního textu. Některé formulace jsem převedl z poněkud hovorové podoby do „chladnějšího stylu“.
ET-KJ č. 10-12/03 přinesly obsáhlý text J. Štěpána o článcích, kterými novozákonník J. B. Souček reagoval na odsun Němců (Součkův dopis do Ženevy odešel před 55 lety). Zřetelně z něj vyplývá, že jedním ze důvodů Součkova kritického postoje k odsunu byla aktualizace důrazů T. G.
Od 18. března pozatýkala kubánská policie 78 členů kubánské demokratické opozice. Jsou mezi nimi nezávislí novináři, představitelé nezávislých odborů, zakladatelé nezávislých ekonomických a politických výzkumných institutů z celé Kuby. V čase, kdy jsou psány tyto řádky, probíhají procesy a jsou ukládány vysoké tresty – až do 27 let.
Ke knize Jana Fialy: Temno, doba Koniášova
Stejně jako ve své předchozí práci Hrozné doby protireformace se autor opírá o dosavadní literaturu. Cena díla je především v uváděných dobových svědectvích a také v citovaných soudech z pera historiků.
V minulém roce vyšla v nakladatelství Olomouc knížka polského literárního vědce Michala Glowinského nazvaná nepříliš poutavě „Černé sezony“. Ve dvaceti většinou krátkých záznamech zpracoval autor své zkušenosti z doby druhé světové války a těsně po ní. Prožil ji jako židovské dítě. V roce 1939, kdy Německo napadlo Polsko, mu bylo pět let, v roce 1947 třináct.
Spoutání satana