2/1999

Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši. On se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: „Kdo se chlubí, a se chlubí v Pánu.

1. Korintským 1,30–31

rozhovor s Janem Šimsou

V poslední době znovu ožila otázka povahy a důsledků spolupráce s StB – v ČCE v souvislosti se jmenováním ředitele Diakonie, ve společnosti pak v rámci Zilkova nevyznamenání. Ale začněme u církve – nemáš pocit, že se pod povrchem spořádaného církevního provozu skrývá cosi nemocného?

Motto: Jenom zvolna, pomaloučku,
se mnou tančit smíš jen trošku.
Nejsem sic už mláda,
ale půjdu ráda,
když tak švarný hoch přišel
pro bábinku svou.

Televizní pořad „Na hraně“ občas sleduji. Zajímají mne témata a nezastírám, že i ti, kteří se snaží často rozdílné názory přítomných udržet v mezích přijatelných a srozumitelných. S nadějí jsem očekával, co zajímavého přinese jedno z posledních témat – co lze očekávat od církví, co znamenají pro společnost a zejména – mají-li co říci mladé generaci. Skutečnost předčila všechna očekávání.

Za slovo do pranice, které by mohlo probudit české evangelické theology z ospalého liberálního klímání, považuji studii Mirka Pfanna „Nová orientace v Českobratrské církvi evangelické v letech 1959–1968“, vydanou nakladatelstvím Zdeňka Susy, Středokluky 1998. Je to první vážnější polistopadový pokus, pokud je mi známo (možná je těch pokusů víc, ale já o nich nevím), zamyslet se nad českobr

„Nějací pisálci si myslí, že tady zlomí socialistický řád, ale to jsou na omylu…“, cituje S. Karásek ve svém bestselleru Víno tvé výborné (str. 62) J. L. Hromádku, který toto mj. údajně vyřkl na konvokaci ev. bohoslovecké fakulty na jaře 1968. P. Rejchrt prý pak „první bouchl dveřma“. Omyl. Na této konvokaci jsem vůbec nebyl. Není divu.

České dějiny provází řada zvratů. Zvláště naše století je jich plné. Není divu, že nachází ohlasu domněnka, že historické epochy jsou od sebe odděleny propastmi, že lidé různých dob myslí zcela jinak. Platí to však jen zčásti. Stejně tak narážíme na skutečnost, jak určité myšlenky sdílejí lidé dob velmi vzdálených.

se zrodila v Českobratrské církvi evangelické v období prvních náznaků nového kulturního kvasu (vznik revue Světová literatura), za stálého politického tlaku a restauračních snah o ateizaci společnosti.

„Pět peněz“

Když jsme byli malí kluci, učil nás dědeček, jak dělá křepelka. Jenom matně si vzpomínám, že jsem jich hejno viděl vylétnout z pole u lesa „Jelinkáče“. Potom už jsem je nikdy neviděl. Jejich hlas si vlastně nepamatuji.