Jiří Šamšula

Následující text reaguje na vlastně dnes již běžnou skutečnost přítomnosti křesťanského náboženství ve veřejném prostoru.

Je to více než půl roku, co začala ruská invaze na Ukrajinu.

V sobotu 4. 6., v předvečer svatodušní neděle, proběhlo již sedmé setkání evangelických sborů a diakonií v Ústeckém seniorátu v kulturním centru v Řehlovicích, jednom z klíčových míst ústeckého kraje pro rozvíjení česko-německých vztahů

V nedávné době se bestsellerem stala kniha Jana Němce a Petra Viziny Znamení neznámého s podtitulem Rozhovory o spiritualitě.

Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.

Obraz první: „Jsi totální introvert.“ Takto mě kdysi onálepkoval jeden člověk, když vyjadřoval své výhrady k mému farářování.

Jakého jsme ducha? ptal se v debatě SPEKu (bohužel již na internetu smazané) nově zvolený synodní senior Pavel Pokorný, když se vyjadřoval k tomu, jaké impulsy by chtěl jako synodní senior do církve vysílat.

Čtení: Jan 15,9–17 Text: 2. Korintským 3,18–4,10

(Svatopluk Karásek 1942 – 20. 12. 2020)

Na závěr se ještě vraťme právě k pojmu virtuální/virtualita.