Jaromír Procházka

Otiskujeme zbývající část textu J. Procházky, který je osnovou jeho přednášky z r. 2008 na téma V čem byla revoluce 1989 slabá. Redakčně kráceno.

Neoliberální experiment

Jako připomínku 30 let starých událostí přinášíme úryvek z přednášky Jaromíra Procházky, středoškolského učitele dějepisu a historika, organizátora letních nezávislých kurzů historie v 80. letech. Text je součástí jeho přípravy na přednášku na Zbytově v r. 2008, kde došlo u příležitosti jeho osmdesátin k setkání řady jeho bývalých žáků a sympatizantů. Jak vzpomínají účastníci, „v přírodní scenérii nad usedlostí Zbytova přednášel a mohutně diskutoval se zúčastněnými na téma „V čem byla revoluce 1989 slabá“.

Anglický historik Eric Hobsawm napsal Dějiny krátkého století 1914–1991. Vskutku, až do vypuknutí první světové války trval svět 19. století. Svět stabilní, jak jej vidí v protivě k následujícím dramatům zběžný pohled. Jak si hned připomeneme, pod touto stabilitou sílily snahy změnit daný stav i strach ze změn, naděje i tupá netečnost.

(K recenzi Petra C. A. Moreého, Čeští evangelíci za války, Pt č. 5)

Byla třetí republika pouhým předstupněm diktatury sovětského typu?

Tak to líčila stalinistická propaganda i historiografie. Smyslem bylo zamlčet jiné možnosti. Kupodivu se to týmiž soudy hemží i po Listopadu. Jen s opačným hodnotícím měřítkem.

Bezbřehá polistopadová liberalisace vedla také k záplavě učebnic všeho druhu. Také vlastivěd pro 4. ročník základní školy najdeme neúrekom. Podívejme se na tři z nich: HONZÁK (Pavel Augusta, Fr.

(Jindřich Halama: Sociální učení Českých bratří, Brno 2003)

Dokumentační příloha časopisu Protestant 7/2004

(Reakce na rozhovor v Českobudějovických listech 10. 4. 2004: Primas český a arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk: Lidé musí najít k sobě cestu)

Na závěr letošního cyklu „Evropa a muslimové“ zpracoval jeho autor podrobnější přehled událostí posledních 60 let, do nichž se tento historický proces promítl.

9. Břímě bílého muže