Jaromír Procházka

Historie – orientace do budoucnosti Protestant Čt, 23/01/2020 - 22:11

rozhovor s Jaromírem Procházkou

V Protestantu (10/91 a 1/92) jsme otiskli tvou stať „K diskusi o smyslu českých dějin z let 1894–1928“. Můžeme se ke sporu Masaryk kontra Pekař ještě vrátit?

Jde o spor pozitivismu a biblického myšlení. Pozitivista konstatuje fakta. Řekne Ježíš a Caesar, zatímco Masaryk řekne „Ježíš, ne Caesar.“ Pozitivistovi se zdá Masarykova výpověď hrozná, vždyť Caesar je faktum. Emanuel Rádl však masarykovsky nad otázku „co je“ postavil otázku „co býti má“.

Má tato linie dnes nějaké pokračování?

Před 20 lety 9/2000

8. listopadu 1980 byly slavnostně otevřeny či dány do provozu dvě stavby, s nimiž se začalo (a brzy na dlouhou dobu přestalo) v letech 1939–1940. Dokončila se dálnice Praha-Bratislava (a pokračovalo se ve stavbě dálnic dalších) a rekonstrukce Anežského kláštera v Praze, kde byla instalována expozice sbírek NG z českého malířství 19. století.

Sametová revoluce

Jako připomínku 30 let starých událostí přinášíme úryvek z přednášky Jaromíra Procházky, středoškolského učitele dějepisu a historika, organizátora letních nezávislých kurzů historie v 80. letech. Text je součástí jeho přípravy na přednášku na Zbytově v r. 2008, kde došlo u příležitosti jeho osmdesátin k setkání řady jeho bývalých žáků a sympatizantů. Jak vzpomínají účastníci, „v přírodní scenérii nad usedlostí Zbytova přednášel a mohutně diskutoval se zúčastněnými na téma „V čem byla revoluce 1989 slabá“.

Byly věci rozhodnuty předem?

(K recenzi Petra C. A. Moreého, Čeští evangelíci za války, Pt č. 5)

Byla třetí republika pouhým předstupněm diktatury sovětského typu?

Tak to líčila stalinistická propaganda i historiografie. Smyslem bylo zamlčet jiné možnosti. Kupodivu se to týmiž soudy hemží i po Listopadu. Jen s opačným hodnotícím měřítkem.