Jan Dus (1903–1995) si velmi vážil svého prastrýce, superintendenta reformované církve v Čechách, Čeňka Duška. Vztah Jana Dusa k české reformaci byl něčím nikoliv nastudovaným, nýbrž převzatým.
Paní profesorka Božena Komárková o něm řekla: Bez něj bych se k evangelíkům nedostala.
Byl mužem první republiky, pro niž bylo charakteristické působení mužů a žen považujících nápravu věcí lidských za neodmyslitelný úkol. Od té doby bylo možno slyšet mnoho o důvodech, proč takové úsilí opadlo. Je proto dobré konstatovat: Všechny ty následující události, okolnosti a poměry u tohoto faráře českobratrské církve evangelické nic nezměnily na tom, že zůstal mužem první republiky.
S vděčností si připomínáme i další nedávno zesnulé faráře: Jana Horkého, Bohumila Dittricha, Eugena Zeleného a Jiřího Sirůčka.