7/1999

Text: Žalm 139

Tvůj tmavý dobrý pohled
úsměv obkroužený černými vlnami
Stál jsi ve dveřích Naděje – šířil pohodu
seděl jsi na schodech – působil pokoj
„Co je novýho?“
Chodili za tebou různí – a tys je bral
na výlety, na srazy, na sociálky
tys je, lidi, bral
– měli Tě rádi, a až moc samozřejmě
s Tebou počítali:
Bohouš přiveze, odveze, zaveze

rozhovor s Davidem Flusserem

Kniha je výsledkem dvouleté práce českoněmecké pracovní skupiny. Prvním podnětem bylo stanovisko ČCE „K problematice vysídlení sudetských Němců“, které přijal synod ČCE v listopadu 1995. Evangelická církev v Německu (EKD) na ně v listopadu 1996 odpověděla svým „Prohlášením ke smíření mezi Čechy a Němci“.

Žijeme na sklonku 20. století. Jen s ostychem se dnes vzpomíná na novodobé tvůrce české řeči a českého národa, jako byl významný historik František Palacký nebo Jaroslav Goll. Dnešní politikové většinou nezmiňují českou otázku a demokratické a humanitní ideály, jak je koncipoval T. G. Masaryk. Jméno Jana Husa také není zmiňováno jako jméno inspirující postmoderní společnost.

Dostal jsem pozvánku do Kyjova. Kdyby mi to můj nerudný „bratr osel“ (jistě víte, že tak sv. František nazýval své tělo) dovolil, šel bych tam rád, však tam budou mnozí přátelé. Když nemohu, alespoň posílám pozdrav. A k tomu několik vět k tématu „Hovoří všechny svaté knihy stejným jazykem?“ Je to téma závažné a aktuální. Když se dnes nedomluvíme, zítra se povraždíme.

Kongregace pro nauku víry vydala dokument pod názvem Professio fidei (Vyznání víry). Jeho obsah byl teologicky připraven papežským listem Ad tuendam fidem. S Vyznáním víry mají vyslovit souhlas určené skupiny členů církve, především teologové.

S chutí a potěšením jsem si četl v Protestantu článek Tomáše Trusiny: Nejpřiměřenější katechetická forma: příběh (starozákonní podněty pro katechezi). Protestant 1999/5, str. 8–10

V časopise Getsemany v čísle 10 ročníku 1998 vyšla výzva k diskusi o stavu katolické církve „KAIROS 98“. Vedle výrazných brněnských laiků, Jiřího Hanuše a Hany Holcnerové, ji podepsal i pražský teolog Odilo Ivan Štampach, OP. V té době přednášel teologii a religionistiku na školách JABOK a IES v Praze a na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci.