6/1990

Zj 22,20

S mnohými nadějemi prožíváme tento rok. S napětím i doufáním sledujeme dění ve společnosti, s potěšením registrujeme změny k lepšímu, téměř netrpělivě vyhlížíme k dalším…

Není to tak dávno, co Mladá fronta přetiskla samizdatovou studii Jiřího Vančury Naděje a zklamání – Pražské jaro 1968.

Sestupujeme ve svých úvahách se svými spoluobčany k samým kořenům své národní existence, která je vážné ohrožena zvnitřku polopravdami a zvnějšku hrozbou násilí.

V poslední době projevila několikrát státní správa zneklidnění nad neuspokojivým postojem naší církve k státu a jeho orgánům.

Před časem jsme s ulehčením přijali zprávu o zrušení trestu smrti. Právo na život zůstává všem, i zločincům, kteří se těžce provinili.

významným českým filosofem, jedním z prvních mluvčích Charty 77

Probíhající změny v naší zemi staví církev do nové situace. Otvírají se nové významné možnosti, ale zároveň se zvýší i odkázanost církve na vlastní hospodářské zdroje.

Nemohu pominout skutečnost, že se v církvi vede v poslední době spor o to, zda by se měly či neměly odvolat některé dokumenty z minulého dvacetiletí.

V televizi jsem viděl v předvečer voleb odpornou „agitku“.

ukázka z knihy: Jan Hus Příspěvek k národní identitě