Dopis synodní rady

Číslo

ze dne 11. února 1972 všem seniorátním výborům, staršovstvům a kazatelům Českobratrské církve evangelické

Milí bratři a sestry,

pozdravujeme vás přáním Boží milosti a pokoje.

V poslední době projevila několikrát státní správa zneklidnění nad neuspokojivým postojem naší církve k státu a jeho orgánům. K zvlášť závažnému rozhovoru došlo koncem ledna, kdy nám bylo tlumočeno velmi kritické stanovisko federální vlády k činnosti naší církve. Důvod tohoto neuspokojivého vztahu vidí tyto orgány především v tom, že podle jejich názoru naše církev i v přítomné době vychází ze stejných postojů jako v letech 1968–69. Zvláště poselství Synod svému národu z r. 1969 hodnotí státní správa jako projev vysloveně politický a k dnešnímu dění negativní. Soudí, že ani na XVII. synodu, ani po něm církev v podstatě nezměnila stanoviska. Dopis prezidentu republiky, žádající udělení obecné amnestie, chápe státní správa v právě uvedeném smyslu jako čin politický a hodnotí jej negativně.

Bratři a sestry, prosíme Vás, zamyslete se vážné nad touto situací a usilujte o to, aby se zlepšily vztahy všude tam, kde jsou narušené. Synodní rada vás všechny – především pak Vás kazatele, kteří jste veřejnými činiteli – vyzývá, abyste pečlivě vážili každé slovo a každý počin při své práci. Pamatujte, že i slovo dobře míněné nemusí být vždy správně pochopeno a že každý Váš projev je možno posuzovat také z hlediska jeho politických účinků. Zároveň je třeba, abychom si více všímali pozitivních stránek dnešního úsilí o socialistickou výstavbu v naší zemi a kladně oceňovali starost o člověka i o budoucnost celé naší společnosti.

Všechny lidské projevy nesou v sobě znamení lidské porušenosti i stopy doby, v níž vznikly. Tak i doba XVI. synodu podmínila některá jeho usnesení, jež ovšem ve změně politické situace nemohou být vodítkem pro dnešní vztahy jak synodní rady, tak i Vás všech ke státní správě. Je třeba vždy znovu pečlivě zvažovat, co v našich stanoviscích má svůj základ v biblickém poselství, co je ovocem Ducha svatého a co je dobově podmíněno nebo založeno jen na subjektivních názorech.

Pro orientaci našich vztahů k našemu státu a socialistickému zřízení Vám připomínáme některé základní myšlenky a postoje, obsažené v usneseni XVII. synodu:

„Většina českobratrských evangelíků pochopila, že socialistické zřízení otevírá možnosti realizace nemalé části jejich vlastního programu, a přijala proto za vlastní úkoly socialistické výstavby… Církev českobratrská evangelická přijímala a přijala socialistické zřízení ne pouze jako nutnost, ale ve vážném vnitřním zápasu došla k naději, že sociální a demokratické tradice našeho lidu naleznou v socialistickém zřízení své naplnění… Nemáme důvodu, abychom se z života naší společnosti sami vylučovali nebo od ní oddělovali.“

Litujeme, že se vyskytly případy, kdy se členové naší církve octli v rozporu s platnými zákony. V této souvislosti nám bylo řečeno, že za projevy z let 1968–69 nebyl nikdo souzen. Dnes však, v roce 1972, v situaci již konsolidované, musejí se lidé odpovídat ze svých projevů a činů, jestliže tyto jsou v rozporu s platnými zákony. Tato skutečnost je důrazným napomenutím, abychom si uvědomili, jak mnoho záleží na každém slovu a na každém činu.

Jsme přesvědčeni, že církev a její členové mají i dnes prostor pro služebné a tvořivé postoje. Jako občané máme možnost pracovat na různých úsecích veřejného života. Víme, že takových příležitostí mnozí z nás využívají. Myslíme také na obětavou každodenní práci našich bratří a sester pro naši společnost. Zástupci státní správy nás znovu ujistili, že státní orgány budou respektovat náboženskou svobodu občanů, stejně jako budou podle zákonů chránit stát, socialistické zřízení a jednotlivé občany.

Synodní rada Vás proto, bratři a sestry, naléhavé žádá, abyste všechny své povinnosti kazatelské, pastýřské a vychovatelské konali ve věrnosti Božímu slovu, abyste tyto naše vážné rady přijímali s křesťanskou kázní, abyste pravdivě a s pokorou hodnotili svou činnost a měli odvahu vždy k novým počátkům.

Ten pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh i Otec náš,
kterýž zamiloval nás a dal potěšení věčné
a naději dobrou z milosti, potěšujž srdcí, vašich
a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.

(2Te 2,16–17)

Synodní rada ČCE – Dr. František Škarvan, Dr. Václav Kejř, Dr. Jan Pokorný, Miloš Šourek, Dr. Jaro Křivohlavý a Miloš Lešikar