4/1995

Kázání Miroslava Pfanna

Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli. A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho. Ježíš se jich otázal: „Oč se s nimi přete?“ Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit.

Mlčení církve a střely vedle

Písek, Hodonín, České Budějovice, severní Čechy, regiony folklórně pestré i hnědouhelně zaprášené hlásí výskyt stejného moru: demonstrativně se tu zviditelňují skinheadi a s nimi jejich specifika – agresivní bojůvky, žhářská komanda, rasismus, hlavy skupinově zvenku ostříhané a zevnitř vymyté nacionalismem IV. hospodské skupiny.

Měli jsme bojovat?

Žákyně 2. ročníku (absolventky základní školy) Evangelické akademie v Brně odpovídaly na tuto otázku v souvislosti s probíráním historie mnichovského diktátu v hodině dějepisu. Z patnácti přítomných děvčat deset odpovědělo kladně, pět záporně. Zde jsou některé z výpovědí (ponecháváme bez redakčních úprav – pozn. red.):

Křesťan je realista

tvrdí nadějně titulek i celý rozhovor s Tomášem Halíkem v Nedělních Lidových novinách. Že však v některých případech jde spíš o zbožné přání, ukazuje hned následující článek, který bez ohledu na realitu současné diskuse a výsledky historického zkoumání pěstuje pověry tak slaďounce, že realistům zřejmě nakonec nezbyde než Lidové noviny odhlásit.

Hutně a chutně 4/1995

Zjevná dobrota Tomáše Ježka se opírá o křesťanství. Je věřící evangelík s životním krédem: „Věřím, že všechno se nakonec vždycky obrátí v dobré, neboť Pán Bůh nás má rád.“ Do revoluce chodil s železnou pravidelností na biblické hodiny. Když jeho manželka vážně onemocněla, uskutečňují se takové hodiny u nich doma.