Před 610 lety
15. června 1389 na Vidov dan, den sv. Víta, porazili Turci na Kosově poli srbského knížete Lazara, čímž začala takřka šest století trvající turecká nadvláda nad touto zemí.
15. června 1389 na Vidov dan, den sv. Víta, porazili Turci na Kosově poli srbského knížete Lazara, čímž začala takřka šest století trvající turecká nadvláda nad touto zemí.
Čtení: Jr 37,6 – 38,13.28a
Z přemýšlení o patologických změnách stárnoucího organismu mě vyrušil telefon. „Pohřební služba. Pane faráři, budete mít ve čtvrtek odpoledne čas? Zemřel pan Hrdlička, rodina si přeje církevní pohřeb.“ V termíny zahuštěném kalendáři na čtvrtek odpoledne nic nebylo.
Po rozhodném slovu Jaromíra Dusa v minulém čísle vracíme se obloukem k počátku diskuse: Monika Žárská připravila rozhovor se synovcem Albrechta Goese, jehož knihu Neklidná noc v Protestantu 7/93 doporučila jako protiklad ke Švejkovi, a rozhovor s Jakobem Freyem, který práci vojenského faráře již dlouhé roky vykonává.
Rád bych doporučil knížku, která vyšla v němčině v Lucernu 1993 v edici Exodus s titulem Die Sowohl-als-auch-Falle. Podává teologickou kritiku postmodernistického myšlení, kterou přinášejí tři autoři: Kuno Füssel, Dorothea Sölle a Fulbert Steffenski.
Jako ukázku uvádím několik úryvků ze studie D. Sölle:
opět komunikují. V letech 1984–1989 vycházely jako samizdat. Přetransformování na Souvislosti dle autor–a(ů) Editorialu nepřineslo hlubší záběr. Po prvním pokusu o přistřižení křídel a vyhoštění několika členů redakčního kruhu z dále existujících (dnes již z nakladatelství Zvon také vyhoštěných) Souvislostí začali postižení protagonisté opět „komunikovat“.
psáno pro Protestanta a Poslední generaci (časopis hnutí Duha)
Zřetele hebrejského člověkosloví
Načrtněme zde minimální aspektaci hříchu. Rajská scéna se STROMEM a OVOCEM je scéna modelová. To, co následuje v knize Berešít potom, jsou aplikace, konkretizace. Ovšem i tyto konkretizace mají modelovou povahu, podtrhují však některý základní aspekt hříchu.
Pavel Otter v článku Seberte nám starou víru (Protestant 3/94) načrtl ekumenicko-postmoderní paradigma, které dle jeho slov „musíme začít respektovat“. Než se pustíme do hlavního tématu článku, zastavme se u pojmů, kterých autor užívá a které nám mohou leccos napovědět.
P. Otter v článku Seberte nám starou víru předkládá čtenáři přehled křesťanských paradigmat, diskusi o pojmu postmoderního paradigmatu a aplikaci na situaci křesťanství v Česku. Zajisté chvályhodné; k článku však mám následující kritické připomínky: