Kázání Joele Rumla 1/1995
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali: „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“
Mk 2,5–7
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali: „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“
Mk 2,5–7
rozhovor s Františkem Holečkem
členem řádu sv. Františka z Pauly ve Vranově u Brna a členem komise české biskupské konference studující dílo Mistra Jana Husa.
Mohl byste říci něco o sobě – proč jste se stal členem právě řádu sv. Františka z Pauly a jak jste se dostal na Vranov?
Apoštolský list Jana Pavla II. Tertio millenio adveniente z 10. 11. 1994, články 33–35, které se týkají hodnocení minulosti, zvláště reformace a protireformace
Hlasy – opomenuté společně s násilně umlčenými nebo umlčovanými – zaznívají v nové souvislosti biblických textů vybraných Milenou a Janem Šimsovými v publikaci Na každý den 1995 (Praha 1994, Kalich).
Jubilea jsou samozřejmě předně připomínkou uplynulého, cesty, která již leží za námi. Přesto jsou však příležitostí ke slavnostem, jejichž stanovištěm je v zdůrazněném smyslu přítomnost: o ni jde, o naši současnou totožnost. Ohlédáme se tedy na všechny strany – nejen zpět. Přinejmenším stejně intensivně vyhlížíme i do budoucna: kudy se půjde nyní, s čím musíme počítat a čeho se smíme nadít.
(inspirace k novoročnímu předsevzetí podle J 1,20)
Pojďte za mnou, já to tady znám, zněla nejhroznější komická věta kdysi v minulém desetiletí v divadelním kuse Poslední leč. Slovo senilního staříka se stalo rychle citátem, ožívajícím v nejrozmanitějších všedních i nevšedních kontextech.
Začnete-li vyprávět v kroužku svých známých o Basileji, tomto líbezném městě na Rýně (po Praze a Římu nejúchvatnějším), pak se vašim přátelům chemikovi a lékaři v mysli vybaví jména špičkových koncernů La Roche, Ciba-Gaigi a Sandoz.