K otázce financování církví vyslovili se v LN 3. 3. 1997 hned tř evangeličí teologové: synodní senior Pavel Smetana odmítl stanovisko ministerstva financí, že církve nejsou prospěšné pro společnost, nýbrž pouze pro jednotlivce. Profesor Pavel Filipi vysvě přnosti daòých asignací a tiskový mluvčí ČCE Miroslav Brož upozornil, že je třeba rozlišovat mezi jednotlivými církvemi.
Senior horáckého seniorátu ČCE Lubomír Kabíček kázal v jihlavském římskokatolickém kostele v rámci mše, avšak ani on, ani další evangeličtí spoluvěřící nebyli připuštěni k eucharistii. „Radujeme se z toho, že evangelium Ježíše Krista nás už spojilo v jeden Kristův lid, že všichni přijímáme Boží spasení, odpuštění hříchů.
Redakční kolega Jan A. Dus odebral se do zeleného, sloužit vlasti v armádě. My zbylí se strachujeme: Jen aby to nepodepsal!
K 28. říjnu 1996 byl in memoriam udělen řád TGM Blahoslavu Hrubému (1911–1990), evangelickému faráři, za války kapitánu armády USA a posléze novináři. V roce 1962 začal vydávat měsíčník RCDA („Náboženství v komunisty ovládaných oblastech“). Ve vydávání časopisu pokračuje vdova Olga Hrubá, roz. Sedláčková.
Karvinský Jacques – tak nazvaly Lidové noviny senátorského kandidáta, proděkana ETF UK Jakuba Trojana.
Za jediný reálný systém financování církví považuje Jiří Zajíc v LN 20. 9. ten, „který je podobný systému ve Francii. Na vlastní provoz církve (mzdové prostředky, spotřební předměty, bohoslužebné náklady ap.) si vyberou věřící mezi sebou.
Buď naše škola rozvíjí některé schopnosti školáků, aniž o tom má tušení, anebo jsou české děti mimořádně bystré, což prokáží nejlépe v těch oblastech, kde je učitelé nechávají na pokoji, napsal Petr Holub v článku o výsledcích průzkumu gramotnosti na českých školách (Respekt 20/96), který zbořil úředně opakované mýty o nadprůměrné úrovni vzdělanosti českých školáků.
Jazykovědec Milan Jelínek doporučil v Jazykovém zákampí Lidových novin psát názvy všech církví se začátečním velkým písmenem. Dosud bylo zvykem psát římskokatolická a českobratrská evangelická s písmenem malým, čehož se v Protestantu zatím držíme i nadále.
Jakub Trojan, Alfréd Kocáb, Jan Šimsa a Petr Oslzlý byli mezi pětadvaceti pozvanými osobnostmi, kterým v lánské vile Amálii prezident republiky Václav Havel sdělil, že by je rád viděl kandidovat do Senátu.
V článku „Náboženská svoboda stojí a padá s vládní koalicí“ (LN 30. 1.) upozornil Petr Krejčí, politický poradce poslaneckého klubu ODS, že nikdy v historii českého prostoru nezažívaly církve takovou míru svobody jako dnes. Problém uspořádání vztahu církve a státu závisí do značné míry na definování pojmu církev.