Peter Moreé

Je bezesporu dobré, že se v České televizi (byť v mediálním ghettu pro křesťany zvaném Křesťanský magazín) objevilo téma Masaryk a náboženství. A je hezké, že kolega Martin Chadima při vykreslení duchovního profilu Masaryka postupoval chronologicky, tedy po historické linii, což (aspoň potencionálně) umožňuje ukázat vývoj a zrání. Pořad byl nejzdařilejší tam, kde autor ukázal místa (většinou kostely), která jsou spojené s duchovní orientací Masaryka.

V březnu 2005 se skupinka čtyř dobrovolníků vydala na Kubu se zadáním zkoumat hlavně situaci protestantských církví. Důvodem k tomuto zadání byl fakt, že právě o vztahu protestantů k režimu jsou informace jen mlhavé a zavádějící.

Sborník Prošli jsme v jeho síle podává přehled o odboji mezi evangelíky za druhé světové války. Je výsledkem a prezentací práce komise „Cesta církve za druhé světové války,“ kterou synod ČCE zřídil v r. 1999.

Vražda Theo van Gogha 2. listopadu způsobila v nizozemské společnosti velký šok a přitáhla opět pozornost mezinárodních médií k tomu, co se to v oblasti etnických a náboženských menšin, jejich integrace a tolerance, a konečně jejich potenciálu k násilí a terorismu v Nizozemí vlastně děje.

V březnu letošního roku na Balkáně opět hořely kostely a náboženské budovy. V Kosovu vzplanulo třicet ortodoxních kostelů a mírovému sboru Spojených národů se nepodařilo albánským vzbouřencům v tomto ničení zabránit. Bylo zničeno i mnoho domů posledních v Kosovu ještě žijících Srbů. Dvacet z nich dokonce zahynulo.

V současné evangelické tradici jsou postoje k sekularizaci poněkud ambivalentní. Není tomu tak jen na české půdě, obdobné je to i v jiných zemích Evropy, kde má protestantismus nějaké historické kořeny. Buď je považována za něco pozitivního, anebo není pokládána za teologicky relevantní.

Součástí dlouhodobého badatelského projektu ETF UK, zaměřeného na lidská práva, je i srovnávací studie Jakuba S. Trojana Idea lidských práv v české duchovní tradici. Hledá v ní odpověď na otázku, čím a jak česká duchovní či náboženská tradice přispívá k ideji lidských práv. Otázkou je už samotné téma, nebo vztah lidských práv a náboženství má každopádně dvojznačnou povahu.

Až příliš často se ve vzpomínkách na dvakrát dvacet let komunistického režimu objevují argumenty typu „nedalo se nic jiného dělat“, „všude vládl strach“. Takovéto paušální hodnocení má snad i své opodstatnění – zejména, když dějiny vnímáme jako dějiny vítězů, nezastavitelných hybných pák, převažujících ideologických či politických schémat.

Rwanda – malá země ve střední Africe, která patří k těm malebnějším. Hektary porostlé banánovníky, malé domky slepené z hlíny nebo vlastních pálených cihel, políčka ručně obdělávaná a vulkány, které zemi dodávají specifický kolorit. I v prosinci je zde příjemné vlhké teplo, všude kvetou nějaké květy a řičí ptáci, radující se z toho pozemského ráje.

Od 18. března pozatýkala kubánská policie 78 členů kubánské demokratické opozice. Jsou mezi nimi nezávislí novináři, představitelé nezávislých odborů, zakladatelé nezávislých ekonomických a politických výzkumných institutů z celé Kuby. V čase, kdy jsou psány tyto řádky, probíhají procesy a jsou ukládány vysoké tresty – až do 27 let.