Milan Balabán

Biblická (hebrejská) antropologie

Smyslem mandátu „Ať panují“… není zotročování přírody, člověk tu neni pasován do role „homo brutalis“. Chce se povědět, že příroda na člověka čeká, „vyhlíží zjevení synů božích“, že mimolidské tvorstvo tak, jak jest, je ve stavu naprosto neuspokojivém, že bez člověka je toliko trapným torzem a že se odcizuje samo sobě. (Něco podobného říká ostatně i „hrnčířská“ zpráva Jahvistova, kde Adam dává všem tvorům ŠEM, ale ne jako uzurpátor, ale jako laskavý správce – vždyť mezi těmi němými tvory si hledal družku.)

Biblická (hebrejská) antropologie

Jedinečnost biblického učení o člověku

Biblické zvěstné zprávy o stvoření člověka a světa formulují některá východiska a chová zaměření, která odlišují podstatně antropologii biblickou od náznačných nárysů jakéhokoliv souměřitelného člověkosloví v tzv. stvořitelských mýtech v blízkém i vzdáleném okolí starého Izraele. To platí zvláště o Kněžské zprávě (Gn 1).

Biblická antropologie

Člověk – syn Boží v mimolidském světě

Jiným zvěstným reportem o Pravdě posílající člověka do světa je tzv. kněžské podání  (Priesterkodex) Gn 1,1–2,3. Narozdíl od báchorečného podání Jahvistova zkomponoval exilní či poexilní kněz (nebo pracovní společenství kněží) svůj zvěstný příspěvek jako liturgii  určenou spíše k prozpěvujícímu přednesu než k nějaké kurzorické četbě.

Biblická (hebrejská) antropologie

Jinou významnou položkou hebrejské antropologie je „kategorie“ času a z toho vyplývající dějinnosti.

Kněžský spis (Gn 1) začíná slovy NA POČÁTKU STVOŘIL, hebrejsky BEREŠÍT BÁRA'. Nejprve si všimněme zvukové souhry liter B-R : br-br. Tato aliterace má teologický význam (podobně jako ÁDÁM – ADÁMÁ atp.). Stvoření souvisí s časem, není bez času myslitelné, zakládá naši existenci v čase.

Biblická (hebrejská) antropologie

Antropologie označuje „slovo“ (LOGOS) – učení o člověku (ANTHROPOS). Bible nabízí četná prorocká kázání, modelová vyprávění, právně – náboženské normy a pozoruhodnou mudroslovnou směs; nepřináší však žádné učení ve smyslu utříděné soustavy (narozdíl od filosofie). Přesto můžeme z biblického zvěstování vyposlechnout biblický názor na člověka a jeho záležitosti, nazírání nasvícené Zjevením, ale velice silně podmíněné obecným míněním té či oné biblické doby.