Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat.
(rozhovor s malířem Antonínem Střížkem)
Antonín Střížek
narozen 22. 5. 1959 v Rumburku
studia: SUPŠ Praha, 1976–80
AVU Praha, 1983–1988
žije v Praze.
samostatné výstavy:
1989 KS Blatiny, Praha
1989 Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou
1992 Galerie MXM, Praha
1992 Špálova galerie, Praha
Během 13. st. př. Kr. proběhl proces usazování hebrejských kmenů v zemi, kde byli „pohostinu“, tedy jako potřební, ale nevítaní cizinci. Hebrejci se při střídě pastvy usazovali především v hornatých částech, nížiny s kenaanskými opevněnými městy jim byly nedostupné. Z promyšlených důvodů se jednou rozhodli „nevrátit se zpět“.
Evangelický týdeník nás nedávno varoval, abychom si dali pozor na tzv. Sdružení pro nové ekumenické bádání. Pod touto hlavičkou se totiž skrývá stará známá sekta moonistů.
Určitě jsou podobná varování na místě. Vždyť kdo se má dnes vyznat v tom množství nových spolků, organizací, společností, které se leckdy i hezky jmenují, co ale ve skutečnosti provozují, z jejich jména nevyčtete.
V Protestantu č. 2/94 se J. Procházka ve stati Ke sporu o Koniáše vrátil k mému článku „Byl Koniáš ničitelem české kultury?“, otištěném v Lidové demokracii dne 23. 7. 1993. Přesněji řečeno, reagoval na moji odpověď k článku J. Fialy v Lidových novinách dne 15. 1. 1994, v němž se autor inspiroval mou statí v LD a vyjádřil své názory na Koniáše a protireformaci v Čechách. Je škoda, že J.
Jednoznačně určit, zda náboženská společnost je či není sektou, zdá se téměř nemožné. Pro alespoň pomocné hodnocení nabízím určitou stupnici, kterou si pro sebe nazývám SQ – Sect(arian) Quotient, tedy Kvocient sektářství. Záměrem této stupnice je mj. také naznačit, že znaky sekt, které podvědomě cítíme, vyskytují se v nejrůznějších náboženských společenstvích.
Podle sdělení synodní rady sborům ČCE dotovala církev v minulém roce vydávání církevních časopisů částkou 46.604 Kč a vydávání Evangelického týdeníku Kostnické jiskry částkou 64.000 Kč. Dosud se tyto dotace platily z celocírkevních repartic, nyní se zřizuje samostatný tiskový fond.
Útlá knížka Z. Susy „Vyprávění o Češích a Němcích v Českých zemích“ je osobní výpovědí. Při zběžném nahlédnutí se zdá, že kniha se především snaží postihnout hlavní obrysy vývoje česko–německých vztahů v dějinných souvislostech.
A co vy na to, pane faráři? – zaznělo mnohokrát po NOVAckém pořadu Na vlastní oči 18. 8. 1994. – Ukázali mi, jak se kdosi ráchá komusi v břiše. No a co?
Co je to za skupinu, která si říká „Rodina“?