6/2004

Čtení: Žalm 23 a 1. Janova 4,16–21

Text: Matouš 8,23–27

V Protestantu č. 4 jsme otiskli první část ankety jako pokus o rozhovor nad dokumentem Nové orientace z prosince 1973 (viz příloha Protestor; Protestant 9/03). K rozhovoru nad dokumentem, který byl plodem zhruba patnáctiletého teologického kvasu uprostřed ČCE a byl předložen jako podnět k obecné rozpravě, tehdy nedošlo.

V březnu letošního roku na Balkáně opět hořely kostely a náboženské budovy. V Kosovu vzplanulo třicet ortodoxních kostelů a mírovému sboru Spojených národů se nepodařilo albánským vzbouřencům v tomto ničení zabránit. Bylo zničeno i mnoho domů posledních v Kosovu ještě žijících Srbů. Dvacet z nich dokonce zahynulo.

Nedávno jsem volal nedávnému rektorovi Masarykovy univerzity Milanu Jelínkovi. Jiří Gruntorád mne opět žádal o vyluštění pseudonymů moravského samizdatu. Jelínek se mne ptal, jestli volám jen proto, že mi nedá hlas svědomí. Přisvědčil jsem mu, a dodal, že těžko rozeznám hlas svědomí od hlasu pokušení.

(Reakce na rozhovor v Českobudějovických listech 10. 4. 2004: Primas český a arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk: Lidé musí najít k sobě cestu)

Dokončení z minulého čísla

Pouze začínající anděl

létá pod oblaky

(ještě v něm teskní cosi po člověku)

Pokud tvé čelo křídlem poznamená,

pak je to jeden z nich

a stojíš na počátku

jako on

(přeložila Milena Fucimanová)

Opačnou tendenci, směrem k zobrazování figurálních motivů, lze pozorovat právě v případě Hagad. Iluminátorům vyhovovaly Hagady i vzhledem ke svému malému rozměru a nakonec i velkou popularitou a faktem, že nebyly určeny pro užití v synagogách, ale při domácí pobožnosti. Jeden z příkladů je Hagada pocházející ze Španělska ze 14. stol.

Připojte se i dnes k letu Divokých hus, které podporují smělé a odvážné sociální a zdravotní projekty.

Na Václava Bendu (1946–1999) vzpomíná v Respektu č. 23 Petr Uhl. Připomíná, že k Chartě 77 se „přihlásil v lednu 1977, již po výsleších a domovních prohlídkách … během hysterické kampaně proti Chartě.“ Oceňuje vliv, kterým působil v katolickém prostředí, kde přesvědčoval „o mravnosti a nutnosti odporu proti režimu“.