4/2002

Čtení: Matouš 26,1–17

Text: Marek 15,21

Sestra Gulzada Tulepbergenová pochází ze středoasijského Kazachstánu, z města Taraz. Od roku 2000 žije jako imigrantka i se svými dvěma syny (s dvanáctiletým Valichanem Samuelem a ročním Danielem) v České republice. Po dobu svého pobytu v zařízení pro uprchlíky ve Stráži pod Ralskem se účastní sborového života ČCE v České Lípě; její děti se křtem staly členy naší církve.

12. května 1972 zemřel uprostřed pilné práce „osamělý rytíř“ František Michálek Bartoš (1889–1972), jedna z velkých postav české historiografie 20. století i dějin dnešní Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Připomeňme si jej krátce několika jeho porůznu posbíranými a neuměle sestavenými slovy:

dokončení z minulého čísla

3. Jací lidé se stávají mesiánskými Židy?

(vzpomínky na závěr života Jana Masaryka)

V souvislosti s nedávno znovuotevřenou debatou o smrti Jana Masaryka uveřejňujeme dva texty – vzpomínku Jarmily Letovské na setkání s J. Masarykem z ledna 1948 (sepsanou v r. 1998) a záznam vzpomínky Harryho Payna, který byl bezprostředním svědkem rychle se měnících verzí Masarykova úmrtí.

Nejsem a nechci být majitelem pravdy./ Mně přesně vyhovuje putování na pomezí hereze./ Abych se vyhnul tomu, čemu se říká pokoj víry,/ a co je pouhým sebeuspokojením, vyznává Czeslav Milosz v Teologickém traktátu. V překladu V. Buriana ho otiskly LtN 12/02.

Dokumenty českých dějin

KŠAFT UMÍRAJÍCÍ MATKY JEDNOTY BRATRSKÉ

Na tebe, národa český a moravský, vlasti milá, zapomenout také nemohu při svém již dokonalém s tebou loučení, nýbrž i k tobě nejpředněji se obracíc, tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, nápadníkem i dědicem nejpřednějším činím…