posíláme si virtuální obrazce
vážné i nevážné
debaty o lásce
vedeme převážně
přes znaky displeje
prokletý básník se
nám s chutí zasměje
kam ztratila se ta touha naděje
a proč chvíle dlouhá je
že se nic neděje
V první polovině dubna poletíme s Divokými husami do Vsetína podpořit tamní Diakonii a její projekt pro seniory. Diakonie Vsetín realizuje přestavbu staré školy na Domov se zvláštním režimem, určeným seniorům trpícím Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence.
Výběr z družstevního týdeníku Kulturní noviny: „Zatímco minulý režim dospěl ve jménu spravedlnosti pouze k rovnostářství, ten dnešní se ve jménu svobody dopracoval jenom ke glorifikaci egoismu. Sice se nám to sofistikovaně balí do liberálních řečí, ale v praxi jsme absolvovali úpadek demokracie na pouhé právo silnějšího… Nikdo nám za nás nezařídí demokracii.
Hoříme spolu
Polínko po polínku
V plamenech bez kouře
V plamenech bez popela
Nahoru dolů
Hladím Tě po kolínku
Litovat nezkoušej
Žes ve mně uhořela
Tomáš Pleskot
AKTUÁLNÍ SLOVNÍČEK BIBLICKÝCH POJMŮ
V tomto listě si nepotrpíme na tituly, ale tentokrát je třeba autora představit. Ne všichni vědí, že jde o profesora filosofické fakulty Univerzity Karlovy, religionistu a faráře římskokatolické Akademické farnosti v Praze, Prof. PhDr. a Th. D.
Článek Mileny Šimsové o „nelehko otevíratelném tématu“ (Pt 2/2010, s. 6) obsahuje ve svém druhém odstavci nesrozumitelnou větu. Je uvozena velmi srozumitelným konstatováním, že pokud jde o antisemitismus, „nejde o minulost, ale o přítomnost a budoucnost“ a že „je třeba bít na poplach“.
Otázka, co je to za Boha, když dopouští utrpení nevinných, sklouzává velice často k debatě na téma „bůh“. Jedni ho přistihují v nedokonalosti jeho božské svrchovanosti, neobhajitelnosti jeho úradků, druzí zase vysvětlují, jak to myslel, proč si to může dovolit nebo proč na to má právo, třetí argumentují tím, že to vše vyřešil zástupným utrpením svého Syna na kříži.
Návštěva Hamburku se kromě jiného může českému evangelíkovi stát důkazem, že církev nemusí být jen do sebe zahleděná instituce reprodukující vlastní subkulturu.
Řeč k 30. výročí úmrtí MUDr. Františka Kriegla
Kdybychom se tu sešli o něco dřív, 16. října, bylo by to bývalo na den přesně 40 let, co ve Sněmovně lidu ČSSR zazněla tato slova: