Internetový vyhledávač Google ohlásil svůj odchod z Číny. Veřejně udaným důvodem je neochota dále se podílet na cenzuře a útoky čínských hackerů na emailové schránky obhájců lidských práv. Pragmatickým důvodem jsou zřejmě nízké zisky. Každopádně tento krok povzbudil u Číňanů chuť veřejně deklarovat touhu po svobodě informací.
Když jsem kdysi pracoval na Smíchově jako čistič kanálů a stok, trávili jsme (po splnění úkolů) valnou část ve smíchovských hospodách. Tam jsem zahájil přednášky o osvícenství, Havlíčkovi, Masarykovi, ale i o Patočkovi a Hejdánkovi. Frekventována byla témata jako svoboda, odpovědnost, přesvědčení, láska.
Výběr z družstevního týdeníku Kulturní noviny: „Zatímco minulý režim dospěl ve jménu spravedlnosti pouze k rovnostářství, ten dnešní se ve jménu svobody dopracoval jenom ke glorifikaci egoismu. Sice se nám to sofistikovaně balí do liberálních řečí, ale v praxi jsme absolvovali úpadek demokracie na pouhé právo silnějšího… Nikdo nám za nás nezařídí demokracii.
Novelizace Občanského soudního řádu zvýšila nezabavitelnou částku při exekucích na dvojnásobek životního minima. Nový zákon o půjčkách počítá zase s tím, že člověk bude moci do čtrnácti dnů odstoupit od úvěrové smlouvy bez udání důvodu.
Snad jen Otakaru Motejlovi se mohlo stát, že když zemřel, ocitoval internetový diskutér pod článkem o jeho úmrtí báseň. „Květy jabloní / koudelí obalené / Kéž si tak měkce lehneme / do Tvého hnízda, / Pane“ Báseň Ivana Jirouse citoval v Deníku Referendum 9. 5. 2010 V. Dostál.
Popis mechanismu, jak se z obskurního nápadu pálit korán stalo celosvětově výbušné téma, přinesl internetový me-zin Louč 21. 9. (www.louc.cz) Média foukající do jisker hořících koránů. Nestačí jen odpovědnost novinářů serióznějšího tisku.
O uvedení knihy Petera de Knegta Olinka
Měsíci autorského čtení v Brně – největšímu zdejšímu literárnímu festivalu – je věnováno 34. číslo revue Rozrazil. „Zrovna se cosi opravovalo či budovalo, a kvůli tomu vznikl labyrint objížděk. Ptali jsme se místních, kteří nám složitě vysvětlovali, kudy máme jet a kudy nikoli. Skoro všichni mluvili o oranžovém kostele a skoro všichni uvažovali, kudy by se dalo jet jindy, a proč to teď nejde.
Divoké husy létají z místa na místo. Kdyby zůstaly na jednom místě, zpohodlněly by a časem by již nebyly schopny vzlétnout. Søren Kierkegaard
„Zajímá mě, jak se teologie a filozofie stává součástí politiky a širších společenských vztahů,“ odpovídá historička Pavlína Rychterová v rozhovoru pro Orientaci LN.