Petr Sláma

I. Židovské pojetí

Ambici na znalost moderní filosofie nedeklaruji (Protestant 3/2000, str. 15), přemýšlím však o napsaném, především o „výkřicích“ i „lekcích“, které v posledních měsících Protestant velmi záslužně přinesl. Příkrému tónu Martina Šimsy reagujícího na článek Filipa Čapka nerozumím. Skutečně odmítá relevanci dobového kontextu („argument dobou“), tvrdě, že se tomu naučil u Masaryka a Rádla?

Se smíšenými pocity odkládám Respekt, jenž si za téma „okurkového“ srpnového čísla vybral evangelickou menšinu v Čechách.

Ekologickou citlivostí rozumím komplex takových postojů, v nichž se bude odrážet vědomí ohrožení životního prostředí a úsilí postavit se tomuto ohrožení. Fakt je, že ekologická citlivost není doménou křesťanů ani židů. Jejími nositeli jsou dnes daleko spíše stoupenci nejrůznějších forem – řečeno zjednodušeně a beze stínu kritiky – new age.

Letní Protestant 2014/6 (str. 1 a 3) přinesl rozhovor s novozákoníkem a představitelem tzv. progresivního křesťanství Marcusem J. Borgem. Episkopál švédského původu a stoupenec kritického bádání o historickém Ježíši má již přes dvacet let skutečný dar nastolovat důležitá témata k veřejné debatě.

rozhovor s Petrem Slámou

PKP 10 – Gn 1,1–2,3 v překladu Petra Slámy

1 Když na počátku¹ tvořil Bůh nebesa a zemi,

2 když byla ta země bez ladu a skladu²

a tma nad propastí,

když nad vodami vznášel se Boží duch,

PKP 03: Genesis 4,1–17 v překladu Petra Slámy

A když Člověk poznal Živu, ženu svou, tu počala a porodila Kalina. A prohlásila: Do klína padl mi muž a tím také Pán můj. A dále pak porodila jeho bratra, Marena. Tu se stal Maren pastýřem ovcí. A Kalin? Ten se věnoval půdě.