Zeď odděluje dvě protilehlé hemisféry hřbitova na kraji vesnice. Je to věc náhledu: podle některých se jedná o dva hřbitovy se společnou oddělující zdí. Symboly na vrcholcích páru pěkných branek napovídají, že ten vlevo je katolický a ten vpravo evangelický. Hřbitovy jsou zrcadlově stejné, s tím rozdílem, že vlevo vyrostly kříže, zatímco vpravo se krčí mohyly bez atributů.
Znovuzrození (Nikodém)
Čtení: Izaiáš 29,13–21; Galatským 5, 16–17; Římanům 8,2nn
Text: Jan 3,1–17
PKP 08 – Žalm 42 v překladu Petra Pazdery Payna
PKP 05: Žalm 22 v překladu Petra Pazdery Payna
–
K provedení na zjitřenou ajjalu
píseň pro Davida
–
Bože můj, Bože můj,
proč jsi mě opustil?
Zanechán napospas
těmito slovy naříkám,
Bože můj,
křičím ve dne, a neodpovídáš,
Člověkem radosti je ten,
kdo nejedná způsobem zvrácených:
cestu hříšných nepodstupuje,
doma mezi vysměvači není,
anžto si zamiloval zákon Nejvyššího,
hloubá v něm dnem i nocí,
je jako strom,
jenž roste nad vodní struhou,
rodí ovoce, když je čas,
a jeho listí neusychá,
vše, co činí, se mu zdaří.
(PKP 01: Marek 5, 21–42; Lukáš 8, 40–56)
Počínajíce evangelijními překlady a článkem Petra Peňáze otevíráme v tomto ročníku Protestanta rubriku zkusmých překladů Písma, včetně článků na toto téma.
Recenze Prostoru, společensko-kulturní revue, č. 79, Praha 2008
Nad románem Tomáše Zmeškala Milostný dopis klínovým písmem
PKP 08/2008
Marek 8,22–26
Když zašel do Betsaidy, předvedli mu slepce s prosbou, aby se ho dotkl.
Vzal slepce za ruku a vyvedl ho za město. Plivl mu do očnic, položil na něj ruce… pak se ho zeptal: „Co vidíš?“
Rozhlédl se a pravil: „Hle, jako lidi vidím stromy se procházet.“
PKP 06/2008: Žalm 19 v překladu Petra Pazdery Payna
Žalm 19
Ke zhudebnění, píseň pro Davida
–
Nebesa vypovídají o Boží vznešenosti,
obloha nese jeho rukopis,
den po dni se ujímá řeči,
noc za nocí se dává poznat.
Kdyby to nebyla řeč a slova,
naslouchat jejich hlasu by bylo k ničemu.