Pavel Ruml

Bony nechci!

Není to tak dávno, kdy před každým zavedeným tuzexem postával „nenápadný“ hlouček sveřepě se tvářících veksláků. Mezi zuby cedili na kolemjdoucí: „Bony, bony?“ Jako studenti jsme se bavili tím, že jsme s podobným přízvukem cedili stejně sveřepě na tyto prodejce: „Bony nechci, bony nechci.“