O protikladu poslušnosti a svědomí u duchovních v armádě
(ad Protestant 1/02 Za Boha a národ!)
(ad Protestant 1/02 Za Boha a národ!)
Proč pokládám za důležité rozšíření Společnosti křesťanů a Židů o dialog s islámem? Vede mě k tomu celá řada důvodů:
O současné podobě izraelsko-palestinského konfliktu s Mikulášem Vymětalem, jedním z evangelických farářů, kteří v 90. letech studovali na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě; letošní prázdniny strávil v Izraeli.
V Lidových novinách a Protestantu probíhá s přestávkami převážně vnitroevangelická diskuze o vztahu křesťanského a židovského společenství. Specifikem této diskuze je značná míra filosemitismu takřka u všech diskutujících, projevující se až nechutným lichocením ve směru k české Židovské náboženské obci. Za obvinění z antijudaistických postojů se evangelíci obvykle mají ve zvyku omlouvat.
K práci Jednoty bratrské v Palestině
1. Dům v Jeruzalémě
Pozdrav účastníkům Evropského setkání pro povzbuzení Romů
Vážení účastníci European Meeting for Roma Empowerement, je mi velkou ctí přivítat vás v České republice.
Je mi ctí – a zároveň se trochu stydím.
Jan Gallas vidí ve svém článku „Mluvil ústy proroka Muhammada Bůh?“ (Protestant 8/07) v evropské lhostejnosti vůči karikaturám Mumammada i Ježíše Krista „transparentní znak duchovního úpadku naší evropské kultury“.
Kalich s biblí je ovšem také osvědčeným znakem naší církve, jakýmsi zavedeným evangelickým „logem“.
V evangelických sborech i církevních časopisech čas od času vzplane diskuse o kříži. Popudem bývá, že je tento symbol vnesen v nějaké formě do bohoslužeb nebo se objeví v návrhu výzdoby či označení sborových prostor či přímo ve znaku celé církve.