Aleš Wrana

Astrologie – věda, která ví?

Prý to souvisí s „duchem doby“, že astrologie dnes prožívá revival. Ve věku Vodnáře se člověk údajně bude znovu důkladně ptát po smyslu lidského života a světa. Křesťanství ať si už dále nenárokuje monopol na takové tázání, vždyť ono selhalo v plnění svého úkolu nápravy lidstva. Kdo nám poradí, kudy teď?

Jen pár duchovních motivů

Ad: Jaromír Nohavica jako duchovní průvodce? (Protestant 2/2011)

Takový celostránkový článek o Jaromíru Nohavicovi se dá napsat myslím docela snadno. J. Nohavica je totiž písničkář velmi výrazný a expresívní, a když ho posloucháte dlouhé roky (stejně jako Petr Turecký to tak mám i já), můžete své zkušenosti s ním vypisovat lehce a dlouze. Jednou písní vás osloví někdy, a jinou jindy. JN je výrazný a výborný písničkář. Jeho hudba je „variantou popu“ – v tom se s PT shoduji, jen bych na rozdíl od něj kvůli tomu nad Nohavicou nelámal hůl. A nebudu JN přetěžovat očekáváním, že je kdovíjaký duchovní myslitel. V tom se výtky PT s Nohavicovým dílem dost míjejí. A prozrazuje se to i tím, že také celý článek je dost neuspořádaný, zdá se mi, že je více o pocitech než o argumentech. (Chce zmínka o tom, že JN je mistrem republiky ve scrabblu, naznačit, že jeho texty jsou jen slovní hříčky? Opravdu JN v nějakém pořadu „opakoval pořád dokola, že má počítač a že si ho může dovolit“? Má bard s kytarou opravdu nutně zůstat bardem s kytarou? Tyto a některé další věty znějí spíše jako výpovědi zklamaného příslušníka nějaké sekty.)