8/2007

Včera letěl vzduchem první bílý vlas.
Zazvonil,
když zvolna k zemi padal –
a slova,
hrubá, nepokorná slova
v hrdle uvázla mi jako rybí kost.

V druhé polovině října poletíme s Nadací Divoké husy do Olomouce navštívit Studio Čtyřlístek. To nabízí dětem a rodičům z Olomoucka zajímavé možnosti trávení volného času.

„Co podle Vás způsobilo, že je naše zem tak zoufale ateistickou pouští?“ zněla jedna z otázek pro vojenského kaplana Pavla Rumla při „výslechu“ v LN 11. 7. 2007. „Z mnoha důvodů zmíním pro tuto chvíli tři: česká ‚nátura‘; složitá církevní historie a komunistický režim.

V Protestantu 6 načrtl J. Gondáš praxi „chval“ v rámci různých charismatických či evangelikálních bohoslužebných shromáždění. Pozoruhodnou obdobu nalezneme ovšem také u římských katolíků. V úvodní části mše se o svátcích a v neděli mimo advent a půst zpívá, popř. recituje tzv. Gloria. Tento mešní text nápadně odpovídá charakteristice chval.

Ačkoli od uveřejnění karikatur Proroka Muhammada uplynul docela dlouhý čas, a jak Evropa, tak i země islámu žijí mnoha rozličnými problémy globálního i místního charakteru, víří mi v hlavě jedno téma.

PKP 08 – Žalm 42 v překladu Petra Pazdery Payna

Otiskujeme reakci Mileny Šimsové k seriálu Pavla Hlaváče o B. Hrubém. I když se, jak posléze vyplývá z poznámky autora samotného, jedná o reakci na překlep (kterého si měla všimnout i redakce), přinášejí obě reakce mj. i informace, které dobře dokreslují těsně předválečné a protektorátní církevní poměry.

Jak se autenticky dívat na „islámský svět“, poradí českému čtenáři jen několik osobností. Jistě mezi ně náleží Širín Ebadíová (60), Orhan Pamuk (54), ale též americký historik Bernard Lewis (nar. 1916) a několik dalších. Dovolují nám nahlédnout do každodenních problémů lidí, žijících ve světě, kterému my zjednodušeně říkáme „islámský“.

Již před časem vyšla ve vydavatelství Zdeňka Susy Středokluky knížka, o které stále ještě mnoho lidí neví a když se dozví, shání: „Cestou necestou“ – s Alfrédem Kocábem

vydala Masarykova společnost spolu s Masarykovým ústavem výbor dokumentů, textů, které byly napsány ve dnech Masarykova úmrtí a pohřbu v roce 1937 nebo později u příležitosti výročí (Už víckrát nezazní tak těžce requiem…, Praha 2007). Najdeme mezi nimi např. řeč Dr.