Byla to svobodná matka, farářská dcerka. Bydlela na hausbótu na Prinsengrachtu, kousek naproti kostelu Westerkerk. Občas jsme si popovídali, jak se vede jí a jejímu dítěti. Ten klučina se jmenoval Mensah – zrovna teď, během psaní se mi to vybavilo. Měl snědou kůži, jeho otec pocházel z Antil. Jenže už dlouho po něm nebylo vidu ani slechu.
V roce 1981 nám daroval bernský profesor církevních dějin Andreas Lindt svou právě vydanou knihu Das Zeitalter des Totalitarismus, v té době podvratný materiál. Knihu uzavírá“ pokus o bilanci”, který tu v své vlastní interpretaci předkládám.
Nesmíš si myslet
že pohled
z New Yorku
na křídlech přinesou ti stěhovaví ptáci
ani holubi poštovní
z takové dálky
neradi se vracejí
počkej si raději
na air-mail
vytrvej
Trpělivost je jedna
z křesťanských ctností
leč zdá se mi
nemáš jí dosud dosti
Před našima očima se odehrává civilizační propadání.
V první polovině března poletí Divoké husy podat své pomocné křídlo spolku pro Williamsův syndrom Willík. WS se vyskytuje u jednoho z deseti tisíc narozených dětí. Mezi hlavní symptomy tohoto nevyléčitelného onemocnění patří vrozené srdeční vady, mentální postižení a řada dalších zdravotních komplikací, které velmi zasahují do života rodin.