Josef Šlerka (*1974) je český sémiotik, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí, vedoucí oboru Studia nových médií na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a člen vršovického sboru ČCE.
Francouzský spisovatel Georges Bataille ve svých knihách Prokletá část a Teorie náboženství sledoval stopu postupné desakralizace světa. V postavách Luthera, Kalvína a dalších reformátorů rozpoznával rostoucí ostych před zbožštěním stvoření, který vedl k postupnému zesvětštění politiky, kultury, sociálních vztahů i každodenního lidského jednání.
Čtení: Jeremjáš 39,1–10 Text: Lukáš 13,1–3
Milí přátelé,
Diskusní příspěvek Jana Reichstätera, otištěný v Lidových novinách na začátku ledna (Fobie psychiatra Höschla, LN 9. ledna 2016), zřejmě sledoval okleštění různých populisticky šířených úzkostí, podařil se mu však pravý opak – jejich rozšíření: Kořen všeho zla vidí v „dogmatu exkluzivního monoteismu“. U religionisty nás to trochu zaráží.
Věnováno účastníkům biblických hodin v Benešově, na jejichž popud jsem téma od září 2015 zpracovával.
Hnutí, která dnes v České republice vystupují agresivně proti migraci a humanistickému přístupu k ní, se často zaštiťují ideálem svobody.
Starý člověk málo spí. Často je v noci vzhůru. Leží a přemítá. Ledacos se mu honí hlavou. Včera v noci se mi vybavila scéna, o které jsem si myslel, že už ji dávno odvál čas.
zda k brutálnímu násilí mlčící indický premiér Narendra Modi nebo křupanskou virózou permanentně postižený president Zeman, který násilí schvaluje šibeničně-vulgárními bonmoty. V obou případech si veřejnost i facebook poznenáhlu zvykají na skutečnost, že násilí je slučitelné s demokratickou politickou kulturou.
Kostel sv. Šimona a Judy je jednou z mála církevních prostor v Praze, která slouží výhradně koncertním účelům. Své původní poslání sice neplní, ale to mu nijak neubírá na působivosti a duchovnímu rozměru, zvláště když jeho prostory naplňuje hudba převážně klasického žánru.
Před několika měsíci (v čísle 7/2015) jsem napsal článek o belgické ženě vystupující pod pseudonymem „Laura“, jež v Belgii požádala o eutanázii kvůli depresím, a to ve věku dvaceti čtyř let. Žádost jí byla schválena. Ve svém článku jsem vyslovil více otázek a pochybností nad vhodností dané legislativy a rozhodnutí příslušných lékařů.