PF 2005
Na nebi proti šedi mraků
kroužící siluety ptáků.
Mlčení deštěm ztěžklých lesů
do mlžných dnů na sobě nesu,
když tiše vcházím do soumraku.
V ledových hrotech skryté tání,
nezkrvaví – a přece zraní.
Nevyslovené k vlhkým kládám
do jitřních mlh ze sebe skládám,
když tiše vcházím do svítání.